Při sledování seriálů i filmů ze světa ST jsem vždy přemýšlel o tom, jakým způsobem bojují pěší jednotky Federace v přestřelkách s nepřítelem nebo v boji muže proti muži. Většinou se však tyto boje omezovaly na paluby vesmírných lodí nebo malé šarvátky na povrchu planet. Jistým způsobem mi to chybělo, jelikož Federace jakožto vesmírná velmoc nutně potřebuje jednotky typu Námořní pěchoty. Vydal jsem se proto na internet, abych našel něco, co mi pomůže rozšířit své vědomosti v této oblasti ST. Nenašel jsem však dostatečné informace, proto si myslím, že by bylo vhodné rozšířit tuto oblast alespoň ve směru mých doměnek a názorů. Ve světě ST sice jsou otázky bezpečnosti na palubách vesmírných lodí, základen a planet řešeny, ale pouze okrajově, formou bezpečnostních jednotek, označených však stejným způsobem jako členové technických týmů. (např. Geordi LaForge měl stejnou uniformu jako Worf). Pokud se tedy držíme této linie pohledu, pak rozlišit techniky od vojáků lze pouze formou výložek na jejich uniformách (např. technici mají pecky, vojáci hvězdičky nebo značení na rukávech) nebo podle jejich jmen, ale myslím, že jsme nikdy nebyli svědky takovéhoto rozlišení jednotlivých určení.

Jediné zmínky o ozbrojených složkách typu námořní pěchoty jsem našel v PC hrách z prostředí ST, jako byly např. Voyager: Elite Force, ST: Elite force II, ST: Away team apod. V těchto hrách se setkáváme s jednotkami, které plní nejrůznější úkoly a jejich vybavení i úkoly jsou velmi podobné těm, které jsou náplní dnešních jednotek námořní pěchoty. Jistě je samozřejmé, že každá loď má vlastní jednotku bezpečnosti, která v případě ohrožení nebo nutnosti chrání loď a její posádku nebo nastolí pořádek mimo loď. Nicméně nikde nejsou informace o jejich vybavení - v seriálech a filmech jsou k vidění pouze vojáci ve standardní uniformě Federace, vybaveni phaserem, tricorderem, případně medikitem atd. Nikde není zmínka o ostatním vybavení, jako jsou příděly potravin, ochranné obleky, senzory a v neposlední řadě vozidla určená pro podporu pozemních jednotek. Jelikož není možné všechny cíle ostřelovat z orbitu a ne vždy je možné, aby na orbitu planety, na které probíhá pozemní invaze jednotek Federace byla mateřská loď, která by byla schopna podporovat jednotky na povrchu (např. při současném boji na planetě i na orbitu planety).

Z tohoto důvodu jsem se zabýval problematikou vývoje technologií výzbroje a výstroje pozemních jednotek Federace od současnosti až do 24. století. Jelikož nemám možnost posoudit, jaké technologie se vyskytnou mezi těmito obdobími, nezbývá mi nic jiného, než improvizovat a jako výchozí bod určit dnešní technologie.

V první řadě se musím zabývat myšlenkou rozlišení jednotek námořní pěchoty (dále NP) od jiných funkcí na palubách lodí a samozřejmě od bezpečnostních jednotek. Když zachovám stejný vzhled uniformy (v případě NP spíše vycházkové, než bojové) myslím, že vhodná barva je zelená nebo khaki výložka v kombinaci s černo-šedou uniformou ostatních členů posádky. Označení jednotlivých hodností pak může být stejné jako u ostatních povolání na palubě. Hodnosti se pak mohou podobat ostatním užívaným ve Hvězdné Flotile s pochopitelnými rozdíly mezi Hvězdnou Flotilou a NP (tedy generál místo admirála, vojín, seržant apod.) Co se týká bojového obleku (bojové kombinézy), musí splňovat nejnáročnější požadavky doby.

Primární a sekundární výzbroj
sestává z ručního phaseru a vylepšené kompresní pulsní phaserové pušky, která místo výbojů střílí krátké pulsy phaserové energie a zvyšuje tak její účinnost. Druhou funkcí zbraně je možnost odpalovat pulsy energie, které zasahují plochu a fungují tak jako granátomety. Na pušce je namontován pozorovací systém (multisenzorická kamera, zaměřovač a dálkoměr). Ta je bezdrátově propojena s obrazovkou v taktické helmě, takže voják může "vidět pohledem zbraně." Zbraň je přizpůsobena jen svému nositeli, není tedy možné, aby ji použil někdo jiný. V takovém případě je nepoužitelná. Další výzbrojí jsou fotonové granáty pro ničení seskupení nepřítele a palebných postavení, případně další zbraně.

Helma NP
v sobě integruje kromě ochrany i komunikační systém. Voják vidí daleko, všemi směry a všemi způsoby - mikrokamery na jeho helmě umějí zoomovat, pokrývají 360 stupňů kolem vojáka a dokáží se naladit na jakoukoli frekvenci elektromagnetického záření. Hlasovou komunikaci nelze odposlouchávat, jelikož je vedena formou vibrací v helmě. Datové spojení umožňuje dívat se na svět očima jakékoli spřátelené vojenské jednotky. Řízení funkcí helmy zajišťuje snímání impulzů ve vojákově mozku (případně hlasové povely).

Bojová kombinéza
je protkána elektrickými obvody a datovými spoji. Vojáka chrání před nepřátelskou palbou tak, že v místě dopadu výboje či projektilu se změní vlastnosti materiálu z pružné látky v superpevný pancíř. Oblek má dokonalou klimatizaci, která chrání vojáka před nepřízní počasí, vakuem, dokonce i záření. Veškeré vyloučené tekutiny se recyklují na pitnou vodu. To umožňuje vojákům přežít dlouhou dobu i na pustých místech.

První pomoc
V bojové kombinéze jsou vestavěny senzory, které neustále skenují celý vojákův organismus. Malé sondy jsou schopné v případě potřeby aplikovat do těla potřebné léky, případně podpůrné nebo výživné prostředky. V případě poranění se oblek stáhne kolem zraněného místa, aby nositel nevykrvácel. Senzory neustále snímají životní funkce vojáka a odesílají je do velitelského střediska. Takto mohou mít velitelé neustále přehled o stavu svých bojovníků.

Ochrana
Každý voják je vybaven malým generátorem personálního štítu. Ten mu poskytuje ochranu před energetickými i projektily střílejícími zbraněmi.

Maskování
Bojové kombinéza termálně "splývají" s okolím a tudíž je nepřátelé nezaregistrují na infračervených čidlech a senzorech.

Zdroj energie
Mikrofúzní baterie v batohu na zádech, nouzovou energii lze převést z generátoru štítu a zvýšit tak vojákovu šanci na přežití v extrémě nehostinných podmínkách.

Výstroj
vojáků se v podstatě neliší od výbavy, kterou nosí současní vojáci na zádech. Rozdíl je především v použitých materiálech a tím pádem ve váze. Každý voják nese celkem 13kg zátěže.

Žádná vojenská jednotka by se však neobešla bez palebné podpory. Proto je logické, že je potřeba probrat ještě možnosti transportu vojáků do cílových či bojových oblastí. Je zde možnost použití transportérů či personálních tranportérů na krátké vzdálenosti, které mohou vojáci nosit u sebe (např. na rukávu), ale pokud jsou někde, kde podmínky neumožňují použití transportérů, je potřeba vojáky dopravit jiným způsobem. Ve světě ST je typickým dopravním prostředkem shuttle či runabout, ale pro typické vojenské podmínky je třeba silně opancéřovaný dopravní prostředek schopný podporovat palbou postupující jednotky a poskytnout jim bezpečný úkryt v případě potřeby (např. ústup). Takovýmto dopravním prostředkem je Antigrav. Jedná se o universální pozemní pancéřové vozidlo pro přepravu a podporu pěších jednotek. Pohybuje se pomocí antigravitační jednotky, která mu umožňuje bezproblémový průchod terénem ve výškách do 50-ti metrů nad zemí. Jeho výzbrojí je vrhač fotonových mikro-torpéd se zásobníkem na 12 ran a pulsní phasery v otočné výsuvné věži, stejně jako obranné baterie phaserových pásů (podobných vesmírným lodím). Každý má přepravní kapacitu dvou pěších jednotek. Existují však ještě jiné verze, které se specializují na různé typy misí (přepravní, bitevní, bombardovací atd). Každý Antigrav disponuje operačním střediskem, ze kterého vojáci dostávají rozkazy v průběhu misí či bojů, transportéry pro přenos sedmi lidí v jednom okamžiku, sondami pro průzkum terénu, ablativním pancéřováním, silnými štíty, lékařským vybavením pro případ nutnosti polní operace, senzory a komunikačním vybavením.