Enterprise se vrátila ze své pětileté mise a byla přesunuta do doku k rozsáhle rekonstrukci. Sám kap. Kirk byl povýšen na admirála. Je to sice asi vyvrcholení, kterého může důstojník Hvězdné Flotily ve své kariéře dosáhnout, ale na druhou stranu tato funkce neskýtá tolik dobrodružství, která vám může poskytnout vesmírná loď. Kirk si tento fakt uvědomoval a jak se vzdaloval den, kdy opustil svoji milovanou loď, sílila touha vrátit se na ni zpět. Den, kdy se mu jeho přání vyplní přijde velmi brzy...
K Zemi se blíží gigantický oblak energie (rozsah přes 82 astronomických jednotek), který bezestopy zničí vše, co se mu postaví do cesty. Protože lze předpokládat, že úmysly bytosti, nebo věci, která za sebou nenechá ani stopu po svých nepřátelích, nebudou typu: “dobré odpoledne, nedáte si šálek kávy?”, je nutno předejít možné hrozbě, kterou V’Ger (tak si onen energetický mrak říká) představuje. Federace posílá do akce svou nejlepší loď – Enterprise. Ale pozor, jde o Enterprise, která prošla takovými změnami, které zaskočí nejen ostříleného fandu Star Treku, nýbrž i samotného admirála Kirka. Ten ovšem neváhá převzít velení své milované lodi (není se čemu divit, po tom přeci dlouhé večery jako admirál toužit). Kapitán Decker, který dosud plnil funkci kapitána na lodi, je ke své nelibosti jmenován prvním důstojníkem.
A boj s časem začíná. Staro-nová Enterprise (samozřejmě ne zcela vyzkoušená) vyráží na svou misi, kde se má setkat s neznámou bytostí...

Řekněme si na rovinu, Hvězdné války to nejsou. Ale, film neztratil nic ze svého kouzla, na které jsme byli zvyklí ze seriálu a samozřejmě přidává nové prvky. Všechno to, co se nemůže objevit v seriálu – malý rozpočet a především velice krátká doba, za kterou vznikne jeden díl seriálu oproti celovečernímu filmu – má divák možnost shlédnout ve filmu. Mnohem propracovanější a delší děj, kvalitnější zpracování, na které navazují zvláštní efekty, atd. – to jsou rysy, které lze postrádat v seriálu, nikoliv pak ve filmovém zpracování.

Vzhledem k tomu, že jsem byl vychován převážně Novou generací a jsem tudíž zvyklý na zpracování a pojetí Star Treku devadesátých let, tak mi samozřejmě chyběla technická dokonalost, které nemohli tvůrci tehdy dostupnými prostředky přírozeně dosáhnout. Přesto mě uchvátila přinejmenším jedna scéna, která je doslova nezapomenutelná a za kterou by se nemusel stydět například ani První kontakt. Možná víte o čem mluvím... Hned po několika prvních minutách filmu je možno obdivovat dokonalou maketu San Franciska 23. století (jak si ho samozřejmě představují tvůrci).
Ale zpátky k filmu jako takovému. Pokud jste ho ještě neviděli, jednoznačně ho mohu doporučit a jelikož i český dabing je velice kvalitní, nemusíte shánět originál (České Televize semtam reprízuje první čtyři díly).
Co na závěr? Vzhledem k tomu, že film byl natáčen a uveden zhruba ve stejné době jako první díl Hvězdných válek, byl jimi bezpochyby i trochu zastíněn. Ale protože jde o první večerní film (původně měl být úvodním dílem připravovaného seriálu Star Trek 2^nd Phase), který měl za sebou bouřlivou minulost Star Treku, která se proměnila v tak slibnou a úspěšnou budoucnost, jde, podle mého názoru, o jednoznačný úspěch.

Hrají: Kirk - William Shatner, Spock - Leonard Nimoy, MUDr. McCoy - DeForest Kelley, Šéfinženýr Scott – James Doohan, Hikaru Sulu - George Takei, Christine Chapell - Majel Barrett, Uhura - Nichelle Nichols, Janice Rand - Grace Lee Whitney, Čekov - Walter Koenig, Decker - Stephen Collins, Illia - Persis Khambatta

Námět: Alan Dean Foster, Scénář: Harold Livingstone, Režie: Robert Wise, Produkce: Gene Roddenberry, Hudba: Jerry Goldsmith