Star Trek: Voyager Elite Force: Expansion Pack 
 Recenze 


Star Trek: Voyager Elite Force, Expansion Pack

 Galerie 
Distributor: Activision
Výrobce: Raven Software
Minimální konfigurace: Pentium II 233
64 MB RAM
CD ROM
3D akcelerace: 8 MB
Zvuková karta
Operační systém: Microsoft Windows 9.x/Me/NT/2000/XP
Médium: 1x CD
hodnocení: 10/10


 Recenze hry

Voyager Elite Force, první a doposud jediná hra z prostředí Star Trek: Voyageru. Stala se oblíbenou a hlavně výdělečnou, proto se vývojáři z Raven Software rozhodli pro vydání Expansion Pack (dále EP), na který se společně podíváme.


Před vlastní instalací EP je třeba mít instalován původní Elite Force. Po spuštění nám v menu přibyla nová položka Virtual Voyager, pod kterou se skrývá jak již název napovídá virtuální podoba celého Voyageru. Opět se ocitáte v roli praporčíka Alexandra Munroa, který vás provázel v původní hře. Vše je však časově posunuté do doby, kdy se Voyager stále nachází v poli vytvořeném bytostí Vorsoth. Ovšem místo phaseru jste vyfasovali obyčejný tricorder, který se po zbytek hry stane vaším nejlepším přítelem.


Začínáte ve své vlastní kajutě, kde si než ji opustíte můžete prohlédnout rodinnou fotografii a opravdu krásný obraz situovaný Federací ve 24. století. Při východu z kajuty vás zastihne Seven a dostanete první úkol: navštívit holopalubu, podívat se do astrometriky na holo displey a získat velitelské přístupové kódy. Protože jsem se spíše chtěl jak se říká kochat pohledem, nebyl tento úkol až takovou prioritou. Oči mi jen jiskřily při průchodami chodbami a když jsem konečně zabloudil, narazil jsem na navigační mapu umístěnou na stěně. Zkušeným příkazem jsem si zobrazil palubu a svou současnou pozici. Zjistil, že na stejné palubě se nachází jídelna a už jsem si to pádil za Neelixem. Chtěl jsem si dát něco k jídlu, jenže jakmile jsem objevil ve spíži nohy harvestrů zase mě to rychle přešlo a šel jsem se podívat jinam, na můstek.


Co všechno ve hře můžete vidět? Z Voyageru to jsou všechny hlavní místnosti jako: můstek, konfereční sál, kapitánova pracovna, simulátor, ošetřovna, strojovna, jídelna, transportní místnost, několik palub chodeb a i několik Jeffriesových průlezů. Můžete vidět i nové místnosti jako parkoviště pro Deltaplán, kterým se jakoby tvůrci seriálu nechali inspirovat a vytvořili ho v sedmé sérii Voyageru velmi podobné tomu ve hře a v neposlední řadě je tu Hazard Ops, kde jste seznámováni s novými misemi. Navštívíte také několik cizích lodí.


Tam měli zrovna přestávku mezi obědem a večeří, a tak se tu nic zajímavého nedělo. Co mě ale zaujalo byl panel, kde jsem mohl spustit červený poplach. Když jsem to udělal vyběhla z pracovny kapitán Janewayová a poplach mě vypla, což se mi moc nelíbilo. Inu šel jsem si hrát zase jinam, přistoupil jsem k jedné z konzolí a vstoupil do lodní knohovny, kde jsem si mohl prohlížet technologie, historii Federace, zbraně atd. Co se mi ale líbilo více než samotné informace bylo, že určité pasáže byly kompletně namluvené palubním počítačem (kdo neví jedna z hlavních silných článků Elite Force je právě dabing od skutečných herců). Když jsem si prohlédl konferenční místnost a dal si kafíčko u Janewayové v pracovně vydal jsem se dál zkoumat krásy tété lodi.


Na palubě 3 se nacházely kajuty posádky, které k mé smůle mi zatím byly nepřístupné. Úplnou náhodou jsem vešel do otevřené pracovny Chakotaye. Nejvíce mě zaujal ten panel na stěně, tricorder mi sdělil, že je 222 cm dlouhý což není tak špatné... Po palubě Voyageru jsou rozmístěny i akční figurky Hazard Team, které můžete sbírat a právě zde se jedna z nich nachází.


Pokračoval jsem palubou 4, kde je umístěno Hazadr Ops, známé místnosti, ale i jedna, která v původní verzi hry nebyla přístupná a tím je vězení. Dostal jsem se ale až k holo palubě, kde jsem měl splnit zadaný úkol. Na výběr máte ze 4 programů. První je relaxační zahrada, kde střílíte opravdu podivná zvířata, druhý je střelnice, kde phaserem pálíte na pohyblivé terče. Třetím je Parisův Kapitán Proton verze 2/Aplha, kde máte k dispozici i plně funkční paprskomet a posledním čtvrtým programem je Klingonská základna, kde máte za úkol lokalizovat padd.


Další mé kroky mě zavedly na ošetřovnu, kde si popovídáte třeba s Doktorem, to je paluba 5. Paluba 6 a 7 mě zůstala nepřístupná, v turbovýtahu jsou tyto číslice vynechány a jaffresový průlez jsem také neobjevil. Dále můžete navštívit astrometriku, nákladový prostor a časem se dostanete až do místnosti, kde je umístěno jádro palubního počítače na palubě 9. Zde získáte právě ony zmíněné přístupové kódy a můžete s nimi buď spustit autodestrukci Voyageru nebo si na palubě 3 projít kajuty posádky.


Dostali jste ale další úkoly: použít transportér pro odstranění materálu na palubě 4, navštívit palubu 15 a odstartovat raketoplán. Raketoplán odstartujete jednoduše, na palubě 4 najdete transportér a lehce přesunete materiál, paluba 15 mě trošku zarazila protože tam přímo výtah nejede (zajímavé, že z ní se výtahem v pohodě dostanete - jen prostě možnost navolit tuto palubu v ovládání nemáte), ale zase se tam lehce přesunete transportérem. Tam tvůrci z Raven Software přichystali poslední hru v podobě bludiště z pohledu zhora, kde máte zachránit Seven před Borgy a rasou 8472.


Celkově je tedy na palubě Voyageru umístěno 14 skrytých předmětů, které čekají na odhalení. Nastaly příjemné změny také v multiplayeru, kde jsou nové typy her Action Hero, Assimilation, Disintegration, Last Person Standing a Player Class Mode vše simulováno v 22 nových mapách. Dále byly přidány nové postavy a to Kapitán Proton, Chaotica, Satanův Robot, Královna Arachnia, Buster, Goodheart, kapitán Janewayová, B' Elanna Torresová a Tuvok jako Borgové, Boothby a Ferengové. A nakonec jak už jsem se zmínil i hlas Jery Ryan, který byl v původní verzi opomenut. Samotné CD obsahuje spoustu materiálů v podobě obrázků, tools a trailerů na nové projekty od Activision.


Hra samotná je zasezana opět do enginu Quake 3 Arena, který pravda již nepatří ke špičce a neumožňuje lépe využívat antialiasing, takže modely nevypadají někdy tak, jak bychom si přáli. K výrazným změnám v grafice tedy nedošlo, vylepšené jsou však zvuky a zejména na můstku vše tak příjemně a hlavně autenticky pípá...