Zdá se že nikdo neví, kde se tu tribblové vzali, i když se zřejmě cítí dobře v kyslíkové atmosféře při přibližně pozemských hodnotách teploty a tlaku. Čerstvě narození tribblové jsou asi palec dlouzí, největší kterého kdy kdo viděl měří palců šestnáct. Tribbl vypadá jako cosi mezi perskou kočkou a pytlíkem fazolí. Nemá ruce ani nohy, schází mu oči a vlastně i obličej - má jen ústa. Pohybuje se klouzáním, protahováním a smršťováním jako červ, nebo zvláštním vlněním, jako to dělají hlemýždi. Má ale dlouhou srst v nejrůznějších barevných odstínech - béžové, tmavě čokoládové, zlatavé, bílé, žlutozelené, rudohnědé, skořicové a tmavě žluté.
Tribblové jsou neškodní. Úplně, naprosto, zcela, nepochybně, absolutně a stoprocentně neškodní...
Enterprise zachytila nouzové volání stupně A-1 nejvyšší priority přicházející z kosmické stanice K-7 jen několik okamžiků poté, co se dostala do dosahu jejich vysílačů. Stanice obíhá kolem Shermanovy planety, která se nachází asi tři světelné roky od základny Klingonů a tudíž v dosahu jejich vlivu - nebo v dosahu vlivu Federace, podle toho, jak se na to díváte.
Na planetu si dělají nárok obě strany. i když je téměř pustá, má její poloha mezi oběma politickými útvary značný strategický význam. Za starých časů by se jí jedna či druhá strana prostě zmocnila a druhá by se ji snažila dobýt. Byla by z toho patrně válka - kteroužto zábavu Klingoni milují.
Jenže teď platila Organijská mírová smlouva, kterou je třeba respektovat. Podle této smlouvy bude Shermanova planeta náležet té straně, která prokáže, že ji bude efektivněji využívat.
Když se za těchto okolností ozval ze stanice K-7 nouzový signál nejvyšší priority, nikdo se posádce Enterprise nedivil, že okamžitě warp faktorem šest a ve stavu bojové pohotovosti zamířila ke stanici.
Jenže když se loď přiblížila, nebylo patrné žádné zřejmé ohrožení nepřítelem. K-7 mohla - pokud by to vůbec bylo možné - ohrožovat jedině průzkumná jednomístná loď pohybující se na parkovací dráze. Stanice sama klidně a majestátně obíhala kolem Shermanovy planety.
Rozhořčený kapitán Kirk se spojil s velitelem stanice Lurrym, který odmítl cokoli vysvětlovat na dálku a požadoval osobní setkání. Jeho tón byl víceméně omluvný, ale Kirka to vůbec neobměkčilo. Spolu s prvním důstojníkem Spockem se přenesl paprskem na stanici a Suluovi přikázal udržovat loď v bojové pohotovosti.
Když Kirk a Spock dorazili do pracovny velitele Lurryho, byli přítomni další dva muži. Kirk si jich nevšímal.
"Veliteli Lurry,"řekl "vyslal jste nouzový signál prvního stupně s nejvyšší prioritou. Žádám o vysvětlení jaký stav ohrožení nastal."
"Eh, dovolte, abych vám to vysvětlil, kapitáne. Ve skutečnosti stav ohrožení nenastal."
"Pak budete mít potíže,"pronesl Kirk temně. "Proč jste tedy nařídil vyslat ten signál?"
Jeden z neznámých mužů řekl: "Já jsem to nařídil, kapitáne."
"A kdo jste?"
"Kapitáne Kirku, to je Nils Baris,"řekl Lurry. "Přiletěl sem ze Země, aby řídil rozvojový projekt pro Shermanovu planetu."
"A to vám dává oprávnění uvést celý kvadrant do stavu bojové pohotovosti?"
"Pan Baris,"pronesl druhý neznámý upjatě, "je podsekretářem Federace pro otázky zemědělství v tomto kvadrantu."
"Není mi známo, že by tato funkce nesla s sebou jakákoliv vojenská oprávnění,"odtušil Kirk. "A kdo jste prosím vy?"
"To je můj asistent, Arne Darvin,"řekl Baris. "A teď bych prosil, kapitáne, abyste postavil tolik strážců, kolik jich máte..."
"Prosím?"zeptal se Kirk. To, jak celá trojice odpovídala na otázky, mu nepřidalo na náladě a dosud neslyšel nic, co by alespoň vzdáleně připomínalo vysvětlení.
"Pokusím se vám vše vyjasnit,"řekl podsekretář. "Potřebuji tolik strážců, kolik jich máte, aby hlídali skladiště. To je přece jednoduché."
"To ano, ale to nic neobjasňuje. Jaké skladiště?"
"Skladiště, kde je uložená kvadropšenice,"řekl Darvin, který převzal štafetu. Z Lurryho stolu zvedl kufřík a vytáhl z něho malou zkumavku. Vysypal do dlaně několik malých zrnek a podal je Barisovi, který je předal Kirkovi. Kapitán si je krátce prohlédl a podal je Spockovi.
"Pšenice,"řekl. "A co s ní?"
"Kvadropšenice není pšenice, kapitáne,"odpověděl Darvin. Potáhl nosem. "Je to nově vyvinutá odrůda obilí."
"To mi neříká o nic víc."
"Je to vysoce plodná hybridní forma pšenice a žita,"pronesl tiše Spock. "Hybrid se čtyřmi zrny namísto jednoho a trvalka. Původní odrůda pochází z Kanady dvacátého století."
"Ano, ovšem,"ozval se poněkud udiveně Baris.
"A je to jediné pozemské obilí, které může růst na Shermanově planetě,"dodal velitel Lurry. "Máme ho tu ve skladišti. Je velmi důležité, aby se dostalo v pořádku až na Shermanovu planetu. Pan Baris se domnívá, že by se Klingoni mohli pokusit celou akci sabotovat."
"Není nic pravděpodobnějšího,"řekl podsekretář. "To obilí Federaci umožní uplatnit nárok na Shermanovu planetu. Klingoni zřejmě učiní vše, co je v jejich silách, aby tomu zabránili. Chápete? To obilí musí být pod ochranou."
"Takže vy jste vyslal nouzové volání kvůli skladu obilí,"řekl Kirk. "Nenechám vás sice zatknout, ale jen proto, že si stejně jako vy přeji, aby Federace Shermanovu planetu získala. Máte velké štěstí, zneužití nouzového volání je závažný trestný čin."
"Já jsem nezneužil..."
"Kapitáne Kirku,"vložil se do debaty velitel Lurry, "nemohl byste ke skladišti umístit alespoň několik strážných? Létá tady opravdu mnoho lodí."
To byla ovšem pravda. Kirk s odmlkou řekl:"Co si o tom myslíte, pane Spocku?"
"Bylo by to logické opatření, kapitáne."
"Tak dobře."Kirk vytáhl svůj komunikátor. "Kirk volá Enterprise...Poručíku Uhuro, podejte hlášení hlavnímu štábu. Dále sem pošlete dva strážce, ať se hlásí veliteli Lurrymu."
"Ano, kapitáne."
"A vyhlašte volno na vycházku pro veškerý personál mimo službu. Konec."
"Jenom dva?"ozval se rozčileně Baris. "Kirku, o tomhle ještě uslyšíte. Spojím se s velením Hvězdné Flotily."
"Prosím,"řekl Kirk a ledově hleděl na podsekretáře. "Ale než je zavoláte, utrhněte si uši, aby to nemuseli dělat za vás."

Prostoru pro odpočinek bylo na K-7 málo. Obchody tu tvořily jen malé pulty sestavené kolem ústřední plochy ve středu křížících se chodeb. Volné místo tu bylo vzácné.
Když Kirk a Spock přicházeli, materializovala se zde řada členů posádky Enterprise, mezi nimi Uhura a Sulu. Kirk zamířil k nim.
"Vidím, že jste nemařili čas a vydali se rovnou sem,"řekl. "Pane Sulu, máme pro váš skleník něco nového. Pane Spocku?"
První důstojník mu podal zrnka. "Tohle se jmenuje..."
"Kvadropšenice!"zvolal nadšeně kormidelník. "Četl jsem o ní, ale až do dneška jsem žádnou neviděl."
"No tak, Sulu,"řekla Uhura "můžete si ji prohlédnout, až budeme zpátky na lodi. Teď musíme nakupovat, dokud tu možnost máme. Půjdete, pane Spocku? Kapitáne?"
"Snad na několik minut. Ale ne na moc dlouho; myslím, že teď už létají subprostorem naléhavé zprávy."
V obchodě, kam je Uhura zavedla, bylo zboží všeho druhu; prodavač se zřejmě nespecializoval na nic konkrétního. Zde prodávali kosmonauti-překupníci, kteří sem přiletěli, nejroztodivnější kuriozity, které nalezli na cizích planetách, aby si přilepšili. Později je prodavači nabízeli jiným kosmonautům za dvojnásobek. Kirk už rozhodně viděl lepší obchody, ale konec konců K-7 taky nebyla zrovna špičková stanice.
Momentálně se zde vnucoval vysoký civil s rudými vlasy, působící hamižným dojmem. Na pultě měl rozloženo obrovské množství věcí a u nohou mu stála brašna.
"Ne, rozhodně ne,"říkal prodavač otráveně. "Mám už tolik argiliánských drahokamů, že mi vydrží na celý život. To, co jsem za ně musel dát, si může v tomhle pajzlu málo kdo dovolit."
"To máte smůlu, příteli,"řekl překupník. Jeho hlas zněl podivuhodně melodicky. "Nikdy neuvidíte kvalitnější drahokamy než tyto. No dobrá. Ale určitě si vezmete blyštivou vodu ze Siria..."
"Používám ji,"odtušil prodavač temně, "k leštění drahokamů."
Překupník si povzdechl a smetl většinu svého zboží do brašny. Zůstal jen jeden předmět - zelenožlutá koule z čehosi, co vypadalo jako peří.
"No, vás není snadné ukecat. Už vám můžu nabídnout jen tribbly. Určitě budete mít zájem o..."
"Ani zadarmo."
"Oooch,"vzdychla Uhura. "Co to je? Je to živé? Můžu si to pochovat? Je to rozkošné."
"Co to je?"opáčil překupník a podal jí zvířátko. "To je tribbl, drahoušku. Nejsladší bytost na světě, kterou znám - ovšem až po vás."
Věc v Uhuřiných rukou se pohnula. Kirk zaslechl hluboký, podmanivý tón, něco mezi předením kotěte a vrkáním holubice.
"Jú,"řekla Uhura, "on přede."
"Říká, mladá dámo, že vás má rád."
"Můžu si ho koupit?"
"O tom,"řekl prodavač, "se teď musíme dohodnout."
"Příteli deset kreditů za kus je velmi rozumná cena. Vidíte sám, že takové hezké věci se této mladé krásné dámě líbí. Budou se líbit i dalším."
"Jeden kredit,"řekl prodavač.
Sulu položil na pult zrní a opatrně se natáhl po tribblovi.
"Nekouše, že ne?"zeptal se.
"Pane!"ohradil se překupník a ostentativně přitom ignoroval prodavače. "Převážení nebezpečných zvířat z jedné planety na druhou je protizákonné, jako lodní důstojník to jistě víte. Kromě toho tribblové nemají zuby."
"Dobře,"řekl prodavač. "Dva kredity."
Překupník vzal Suluovi tribbla a hodil ho zpátky na pult.
"Devět,"prohlásil.
Prodavač si zvíře s pochybami prohlížel. "Je čistý?"
"Stejně jako vy. Troufal bych si říct, že ještě mnohem čistější."
"Jestli ho nechcete, vezmu si ho,"řekla Uhura. Myslím, že je nádherný."
A začalo další smlouvání. Nakonec se překupník s prodavačem dohodli na šesti kreditech a překupník začal vytahovat z brašny další tribbly. Zvláštní bylo, že každý měl jinou barvu a velikost.
"Za kolik je prodáváte?"zeptala se Uhura prodavače?"
"Za deset kreditů. Ale pro vás..."
"No tohle!"zvolal náhle Sulu. "Žere mi zrní!"Honem smetl z pultu do dlaně, co ještě zbylo. Tribbl zapředl silněji a to, co mělo být tváří, bylo ještě kulatější, jako by se usmíval. Prodavač ho zvedl, ale překupník mu ho rychle sebral z rukou.
"Pane,"řekl, "toto je můj vzorek a mohu si s ním dělat, co chci. A já ho chci darovat této půvabné mladé dámě."
"To je ono,"řekl prodavač. Takhle zruinujete trh."
"Příteli,"pronesl zpěvavě překupník "až tato půvabná mladá dáma začne ukazovat moje zboží všude kolem, nebudou vám zásoby tribblů stačit. Vzpomeňte si na má slova."
Uhura si přitáhla chlupatou kuličku bez tváře k obličeji a cosi jí šeptala. Kirk nevěděl, zda si má dělat starosti. Uhura nikdy dříve nepodléhala citům, ale teď byla zjevně unesena. Ta nemotorná zvířátka v sobě měla cosi přitažlivého, ale...
"Píp!"
Ne, tohle nebyl tribbl; byl to komunikátor.
"Zde Kirk."
"Kapitáne, tady je Scott. Máme naléhavou zprávu z velení Flotily. Myslím, že byste si ji měl poslechnout."
"V pořádku, Scotty,"řekl Kirk do komunikátoru. "Proveďte záznam a čekejte. Hned jsem na palubě."
"Dobře. Ale to není všechno, kapitáne. Naše senzory právě zaznamenaly klingonský křižník. Blíží se rychle ke K-7. Vyslal jsem výzvu a dostal běžné hlášení. Ale..."
"Kdo velí?"zeptal se Spock. Kirk na jeho přítomnost v obchodě téměř zapomněl, ale právě Spock položil podstatnou otázku. Kirk se zeptal Scottyho a vděčně pokynul prvnímu důstojníkovi.
"Velitel Koloth, pane. Snad si na něj vzpomínáte z našeho minulého setkání: dokonalý čtyřiadvacetikarátový syčák."
"Chápu, Scotty. Zaujměte bojové postavení. Poručíku Uhuro, vezměte si to svoje zvířátko. Vracíme se na loď."
Sotva dokončil větu, vrátilo je přenosové zařízení z obchodu zpět na Enterprise.
Zpráva z velitelství Flotily byla jako obvykle stručná a věcná. Zněla: "Není třeba připomínat význam, jaký má Shermanova planeta pro Federaci. Klíčem k jejímu získání je kvadropšenice. Je třeba ji chránit. Poskytněte s okamžitou platností jakoukoliv pomoc a podporu, o kterou podsekretář Baris požádá. Nesete odpovědnost za bezpečnost zásob i za celý projekt."
Bylo jasné, že díky přítomnosti klingonské lodi bude úkol značně zkomplikovaný. Klingoni neprováděli žádné přípravy k napadení stanice. To by byla sebevražda, protože každý phaser na Enterprise byl namířen na klingonskou loď (což Koloth jako zkušený kapitán určitě předpokládal). Koloth však namísto toho všechny vyvedl z míry, když požádal o povolení vycházky pro své muže.
Podle Organijské mírové smlouvy veliteli Lurrymu nezbylo než žádosti vyhovět. Flotila však poskytla Kirkovi důležitou kartu, neboť podle rozkazu měl odpovědnost za bezpečí zásob kvadropšenice. Mohl proto nařídit, že najednou smí vyjít na stanici pouze dvanáct Klingonů, a kromě toho nechal vyslat na stanici po jednom strážci pro každého Klingona. Tohle by.php3oň mělo uspokojit Barise.
Jenže Barise to neuspokojilo. Nepřál si na stanici vůbec žádné Klingony. Dlouho se proti nim bránil. Nakonec mu ale ozřejmili, že Klingoni mají právo na stanici pobývat, a nedalo se s tím nic dělat.
Kirk se zastavil v odpočinkovém sále na kávu. Inženýr Scott si četl nějaký technický časopis: byl to jeho způsob odpočinku. O kus dál se okolo stolu shromáždilo několik lidí. Mezi nimi Spock, doktor McCoy, Uhura a poručík Freeman. Kirk se přidal ke skupině a zjistil, že na stole leží Uhuřin tribbl a.php3oň deset menších; členové posádky si s nimi hráli.
"Jak dlouho tu věc máte, poručíku?"zeptal se McCoy.
"Jen od včerejška. Dnes ráno jsem zjistila, že se mu - že se jí narodila mláďata."
"To jste na tom vydělala."McCoy uchopil jedno zvířátko a se zájmem si je prohlížel. "Hmmm..."
"Poručíku Uhuro,"řekl Kirk pobaveně, "hodláte si tu založit jesle?"
"Neměla jsem to v úmyslu. Ale tribbl měl jiné plány."
I Spock se zabýval jedním z tvorečků a téměř mechanicky ho hladil.
"Získala jste to na stanici?"zeptal se McCoy.
"Ano, od pilota té jednomístné průzkumné lodi. Velitel Lurry říká, že se jmenuje Cyrano Jones. Zkoumá cizí hvězdné systémy."
"Jako většina takových"poznamenal Kirk. "Zkoumat planety na hranici klingonského teritoria znamená vyvolávat problémy."
"Je to podivuhodný tvor, kapitáne,"ozval se Spock. "Jeho předení má zřejmě uklidňující účinek na lidskou nervovou soustavu. Naštěstí se zdá, že já jsem imunní."
Kirk pozoroval, jak jeho první důstojník zvířátko hladí a pozvedl obočí, ale zdržel se jakéhokoliv komentáře.
"Poručíku,"zeptal se McCoy, "měla byste námitky, kdybych si vzal jednu z těch vašich věcí dolů do laboratoře a prozkoumal ji?"
"Dobrá, ale jestli ho chcete pitvat, nechci o tom nic vědět."

"Poručíku,"ozval se Freeman, "jestli je nechcete, mohl bych si také jednoho vzít"
"Jistě, proč ne? Zdá se, že už můžou od maminky."
Freeman pohlédl na Kirka.
"Nemám nic proti živým hračkám na lodi,"řekl Kirk, "v rozumných mezích. Ale jestli chcete mít tribbly na Enterprise, měli by se množit trochu pomaleji."

Tribblové ho však zřejmě nebrali na vědomí. Když se Kirk vydal druhého dne do nemocničního oddělení - další zdlouhavý výstup s Barisem mu způsobil bolesti hlavy - zjistil, že McCoy má plnou krabici tribblů.
"Myslel jsem, že ti Uhura dala jen jednoho, Kostro. A ty jich tu máš.php3oň deset."
"Běžný vrh. Měl jsem jich jedenáct a jednoho jsem pitval. Dospěl jsem k závěru, že se nejspíš rodí březí."
"Je to možné?"
"Jistě že ne ale ušetřilo by to spoustu času, že? Mohu ti říct tohle:.php3oň padesát procent organismu tohoto tvora je zaměřeno na rozmnožování. Víš, co získáš, když dáš tribblovi pořádně nažrat?"
Kirk se na otázku příliš nesoustředil. "Tlustého tribbla?"
"Ne. Získáš stádečko malých hladových tribblíků. A měl bys vidět, co jich má Uhura. Teď už padesát a to jich pět dala pryč."
"Nu, měl bys pro ně najít nějaké obydlí, než jich budeš mít také padesát."Kirk spolkl prášek na bolení hlavy. "Půjdeš na vycházku na stanici, Kostro?"
"Už jsem tam byl. A kromě toho, tohle je zajímavější. Chápu, proč šel s poslední skupinou Scotty; dohlédne na to, aby nedocházelo ke třenicím. Ledaže by s nimi začali Klingoni."
"Nevím, proč by to měli dělat. Koloth ví, že kdyby k něčemu došlo, zdvojnásobil bych počet stráží. Jestli má opravdu za lubem nějaký podraz se zásobami, stojí o tohle určitě ze všeho nejméně."
Přesto se Kirk po svém posledním setkání s Lurrym vydal do staničního baru. Bylo tam šest pozemšťanů, mezi nimi Scotty a navigátor Čechov. U dalšího stolu sedělo pět nebo šest Klingonů, ale obě skupiny se navzájem ignorovaly.
Když se Kirk přidal ke svým mužům, vstoupil do baru Cyrano Jones a také se vydal k nim.
"Ach přátelé,"řekl, "neměli byste zájem o tribbla?"
Jednoho držel u Scottyho ramene. Scott se k němu otočil a díval se přímo do míst, kde měl mít tribbl obličej. Zachvěl se."
"Ty potvůrky tahám ze strojovny už od rána!"
"Třeba někdo z ostatních pánů...?"Odpovědi se mu nedostalo. S pokrčením ramen přešel Cyrano ke stolu Klingonů a přistoupil k jednomu z nich, kterého Kirk poznal. Byl to Korax, jeden z Kolothových důstojníků.
"Příteli Klingone, mohu vám nabídnout rozkošného malého tribblíka?"
Tribbl na to měl jiný názor. Zježila se mu srst, vztyčil se na Cyranově paži a zlostně zasyčel.
"Přestaň,"zvolal Cyrano. "Omlouvám se za jeho nevhodné chování, pánové. Nikdy předtím to neudělal."
"Navrhuji,"pronesl chladně Korax, "abyste s tím parazitem odsud zmizel co nejrychleji."
"Ale je to jen přítulný malý..."
"Odneste to!"
Tribbl znovu zasyčel. Korax udeřil Cyrana do paže a tribbl odletěl přes celou místnost až k Pozemšťanům. Cyrano se za ním vrhl a Scotty mu jej bez slova podal.
Cyrano pohlédl s beznadějí v očích z jedné skupiny na druhou a pak přešel k pultu. Barman právě sundaval z police džbán. Cyrano položil zvířátko na pult.
"Pane! Určitě budete chtít udělat malý obchůdek - jeden z mých maličkých tribblů za trochu..."
Barman se otočil a převrátil džbán. Vypadli z něj tři tribblové.
Na palubě to bylo horší. Chodby se tvorečky jen hemžily. Na můstku musel smést tři nebo čtyři z křesla, než se mohl posadit. Byli všude. Na pultu, v přihrádkách, kam se jenom podíval.
"Poručíku, jak se dostali všichni ti tribblové na můstek?"
"Předpokládám, že ventilačním vedením, kapitáne. Zdá se, že jsou po celé lodi."
"To určitě. Pane Spocku, pošlete sem údržbářskou četu, aby tu uklidila. A kolik jich tu vlastně je?"
"Za předpokladu, že z jednoho tvora - toho kterého přinesla na palubu poručík Uhura - vznikne množením deset,"začal první důstojník, "za každých dvanáct hodin, bude jich ve třetí generaci celkem jeden tisíc tři sta třicet jedna. Ve čtvrté generaci jich bude čtrnáct tisíc šest set čtyřicet jedna. V páté generaci..."
"To stačí. Musí se to tu všechno vyčistit. Tribblové musí pryč."
"Všichni?"zaprotestovala Uhura. "Och, kapitáne..."
"Do posledního."
"Logické rozhodnutí,"komentoval Spock. "Rozmnožují se nekontrolovatelně. Spotřebovávají naše zásoby a nic nám neposkytují."
"Ale to snad ne, pane Spocku. Nemohu s vámi souhlasit. Dávají nám svou lásku. Cyrano Jones říká, že tribbl dává jedinou lásku, kterou si člověk může koupit za peníze."
"Poručíku,"řekl Kirk, "když je něčeho moc - dokonce i lásky, není to vždycky dobré. A jestli vezmeme v úvahu že to všechno začalo jediným tribblem, je nejbezpečnější žádný tribbl."
"A jelikož se při krmení rozmnožují,"dodal Spock, "je snadné si představit, co by se stalo kdyby se dostali do syntetizátoru potravin, nebo do skladiště."
Kirk se zahleděl na svého prvního důstojníka, jako by do něj udeřil hrom.
"Krucifix! Skladiště!"zvolal. "Skladiště! Poručíku Uhuro, spojte se s velitelem Lurrym a s Nilzem Barisem. Ať se s námi setkají v hlavní hale stanice. Pane Spocku, přeneseme se dolů na stanici. Poručíku, ať se k nám připojí doktor McCoy!"
Když se všichni tři materializovali v hale, přeneslo se s nimi.php3oň šest tribblů. V hale se okamžitě ztratili mezi tribbly kterými byla zaplavena. Obchod, kde tribbla uviděli poprvé, vypadal jako obchod s kožešinami. Prodavač, který už se zřejmě vzdal pokusu vymést vetřelce, seděl s hlavou v dlaních a neměl daleko k slzám.
Přiřítili se k nim Lurry a Baris, pro tentokrát bez Darvina.
"Co se děje?"vykřikl Baris.
"Nepříjemnosti - jestli se stalo to, co si myslím. Honem do skladiště!"
Baris víc nepotřeboval. Hnali se o překot a odkopávali tribbly, kteří jim leželi v cestě.
Přede dveřmi do skladiště stáli dva strážní.
"Jsou dveře zajištěné?"zeptal se Kirk.
"Ano, pane. Nic nemohlo proniknout dovnitř."
"Otevřte je!"
Strážce vytáhl magnetický klíč. Nic se nestalo.
"Nechápu to, pane. Zdá se mi, že..."
Nikdy se nedozvěděli, co se mu zdálo, neboť v tom okamžiku se dveře rozlétly, jako by došlo k tichému výbuchu. Stovky a stovky a stovky tribblů se vyvalily ven. Byli všude kolem, chvěli se, smršťovali, protahovali, pískali a předli...
Stáli proti hoře kožešin, která neustále rostla. Spock se vzpamatoval první. Sebral jednoho tribbla a s klinickým zájmem ho začal zkoumat.
"Zdá se, že se najedli více než do sytosti,"poznamenal.
"Do sytosti!"vykřikl Baris. "Mého zrní! Kirku, za tohle nesete odpovědnost! Musí jich být tisíce - statisíce!"
"Jeden milión jednašedesát tisíc sedm set sedmdesát tři,"upřesnil Spock, "ovšem za předpokladu, že se sem dostali před třemi dny a vezmeme-li v úvahu maximální spotřebu zrní a objem skladiště."
"K čertu s vašimi čísly!"zoufal si Baris. "Teď shrábnou Shermanovu planetu Klingoni."
"Obávám se,"pronesl pomalu Kirk, "že v tomhle máte pravdu."
McCoy klečel mezi tribbly a zkoumal je zblízka. Náhle vzhlédl.
"Jime!"
"Co je, Kostro?"
"Pan Spock se mýlí. Nejsou v letargii proto, že by se přejedli. Oni umírají."
"Umírají? Jsi si tím jistý?"
"Troufám si tvrdit,"odpověděl McCoy, "že nikdo na této stanici nezná jejich metabolismus lépe než já. Ano, jsem si jistý."
"Dobře,"řekl Kirk s náhlou energií. "Kostro, vezmi jich několik do laboratoře a tady trochu toho zrní. Jestli umírají, chci vědět proč. Pak mi to ohlásíš. Zahajuji oficiální vyšetřování a výslechy. Veliteli Lurry, doufám, že mohu použít vaší kanceláře. Budu potřebovat vašeho pomocníka a kapitána Kolotha - a také Cyrana Jonese."
"K čemu to bude dobré?"zeptal se Baris. "Projekt je zničen - zničen!"
"Předpisy to vyžadují,"řekl Kirk. "A pokud jde o projekt, to se ještě uvidí."

Výjev v Lurryho kanceláři pozoruhodně připomínal pasáž v klasických detektivkách, kdy se všichni podezřelí seřadí chytrý detektiv vyřadí všechny zdánlivě podezřelé a ukáže prstem na komorníka. Lurry seděl za svým stolem, v jeho blízkosti v křesle pro hosty Cyrano Jones a v klíně hladil tribbla. Kolem stáli, znepokojení nebo jen udivení, vyzývaví nebo se zájmem Koloth, Korax, další klingonský pomocník, Spock, Baris, doktor McCoy a proti nim Kirk. A bylo tu ovšem několik strážných. První promluvil klingonský kapitán.
"Slyšel jsem, že vy Pozemšťané jste k těmto parazitům sentimentální,"řekl, "ale teď už to zašlo příliš daleko. Budu od vás požadovat oficiální omluvu, Kirku, adresovanou vrchnímu velení Klingonského Impéria. Omezil jste vycházky mých lidí, obtěžoval jste je čmuchaly v uniformě a teď nás sem taháte jako nějaké obyčejné zločince. Chcete-li se vyhnout diplomatické krizi..."
"Nedělejte to, Kirku!"vykřikl Baris. "To jim dá poslední záminku, aby požadovali Shermanovu planetu pro sebe!"
"Ach, pokud jde o tohle,"prohlásil medově Koloth, "zdá se, že věc je naprosto jasná."
"Jen hezky po pořádku,"řekl Kirk. "Teď musíme zjistit, kdo je odpovědný za to, že se tribblové dostali ke kvadropšenici. Klingoni mají zcela jasný motiv. Na druhé straně to byl Cyrano Jones, kdo je sem zanesl, zřejmě s čistě obchodními úmysly. Není tu jasná souvislost."
"Promiňte, kapitáne,"ozval se Cyrano, "ale určitá část nesnází může spočívat v neznalosti těchto drobných tvorečků. Kdybyste jejich spotřebu potravy udržovali denně na určité úrovni, nezačali by se určitě rozmnožovat. Tak chovám svoje vlastní."
Kirk se na něho zahleděl.
"A proč jste nám to neřekl dřív?"
"Nikdo se mne neptal. A kromě toho, kapitáne, každý se zdravým rozumem pochopí, že nesmí taková malá zvířátka nechat, aby se přejedla."
"To prozatím odložíme. Musíme také zjistit, co tribbly zahubilo. Bylo zrní otrávené - a pokud ano, kdo je otrávil?"
Zahleděl se upřeně na Kolotha, ale Klingon se jen usmál.
"Já jsem k němu neměl přístup,"řekl. "Vaši strážní mne stále hlídali. Ale, kapitáne, než budeme pokračovat, vadilo by vám kdyby se ta věc odstranila z místnosti?"
Ukázal na tribbla v Cyranově klíně. Kirk na chvíli zaváhal, ale ve skutečnosti Kolotha chápal. Sám už měl tribblů dost na celý život. Pokynul strážnému, který zvíře opatrně uchopil a zamířil ke dveřím.
V tu chvíli se dveře otevřely a opožděně vstoupil Darvin. Tribbl se naježil a zasyčel.
Kirk na něj nevěřícně hleděl. Pak jej vzal strážnému, přešel ke Koraxovi a podával mu jej. Znovu zasyčel. Zasyčel i na třetího Klingona a na Kolotha. Ale když ho znovu podrželi ostatní, stále předl, dokonce i u Barise - konečně, pomyslel si Kirk, názory na člověka se mohou různit - a ve Spockových dlaních upadl přímo do extáze, k přísně skrývané nelibosti prvního důstojníka. A znovu k Darvinovi. Sss!
"Kostro!"vyštěkl Kirk. "Prohlédni toho muže!"
McCoy už stál po Darvinově boku s připraveným trikordérem. Přejel jím dvakrát po mužově těle.
"Souhlasí, Jime."řekl. "Tep neodpovídá, tělesná teplota - na detailech nezáleží. Je to určitě Klingon."
Strážní obklopili Darvina.
"Tak, tak,"řekl Kirk. "Copak asi na tohle řekne velení Flotily pane Barisi? Kostro, zjistil jsi co se stalo se zrním?"
"Ach. Nebylo otrávené. Infikovali je."
"Infikovali,"opakoval temně Baris. Zdálo se, že už není schopen na cokoliv přiměřeně reagovat.
"Ano. Bylo nakaženo substancí s virem, který způsobuje mimikry v metabolismu. Víte, molekuly výživných látek, které tělo přijímá, se váží na molekuly těla samotného, jako když klíč zapadne do zámku, takže skutečné výživné látky se nedostanou kam mají. Vysvětluji to velmi zjednodušeně, ale pro náš účel to stačí."
"Chceš snad říct,"zeptal se Kirk, "že tribblové zahynuli hlady? Skladiště bylo plné zrní a oni v něm zahynuli hlady?"
"Zhruba tak,"souhlasil McCoy.
"A to by se stalo každému člověku, který by kvadropšenici jedl?"
"Stalo by se to kterémukoliv teplokrevnému živočichu."
"Vidím další možný důsledek,"prohlásil Spock. "Doktore McCoyi, je možné virus zničit, aniž by zrní bylo poškozeno?"
"Domnívám se, že ano."
"V tom případě,"řekl Spock, "nám poskytl pokus pana Darvina o masovou vraždu službu, a stejně tak tribblové pana Jonese."
"Nerozumím vám, pane Spocku,"řekl Kirk.
"Logická úvaha, kapitáne. Virus nepochybně zabránil, aby tribblové snědli všechnu kvadropšenici ve skladišti, určitě jí zbyla alespoň polovina. Na druhé straně nám tribblové umožnili odhalit, že zrní je infikované, bez jediné ztráty na životech."
"Nemyslím, že soudy Federace přičtou tohle panu Darvinovi k dobru, ale souhlasím, že je to pro nás výhodné. Stráže, odveďte ho. A nyní, kapitáne Kolothe, pokud jde o tu omluvu - máte šest hodin na to, abyste se svou lodí opustil prostor Federace."
Koloth prkenně a beze slova odešel. Tribbl na něho zasyčel.
"Nerad to říkám,"řekl Kirk, "ale pro jejich nepřátele si člověk musí tribbly zamilovat. A nyní, pane Jonesi. Víte, jaký je trest za převážení zvířat nebezpečných pro člověka? Dvacet let."
"Ale no tak, kapitáne Kirku,"protestoval Cyrano a neměl daleko k slzám. "Přece se spolu nějak rozumně dohodneme. Konec konců, jak uvedl pan Spock, moji tribblové vám umožnili objevit, že zrní je infikované - a ukázali se jako výborný detektor, když odhalili klingonského agenta."
"Souhlasím,"pronesl vážně Kirk. "Pokud se ujmete jistého úkolu, nebude proti vám vznesena obžaloba, a až budete hotov, vrátí vám velitel Lurry vaši průzkumnou loď. Jestliže odstraníte z této stanice všechny tribbly do posledního..."
"Odstranit všechny tribbly!"vykřikl Cyrano. "Ale kapitáne, to potrvá léta!"
"Sedmnáct celých devět desetin roku,"upřesnil Spock.
"Považujte to za bezpečnostní práci,"doplnil Kirk.
"Takže tohle - nebo obžaloba? Kapitáne, s vámi se těžko jedná. Ale co mi zbývá?"

Když se skupina vrátila, nezůstal na Enterprise jediný tribbl. Nebylo jednoduché zjistit, jak k tomu zázraku došlo, ale nakonec se k němu přihlásil Scotty. "Jak jsi to udělal?"
"Ach, nechal jsem čistící stroj, aby je všechny shrnul na přenosovou plošinu."
"Ale Scotty, nevyslal jsi je jen tak do vesmíru, že ne?"
Inženýr se dotčeně ohradil.
"Pane, já mám měkké srdce. Opatřil jsem jim dobrý domov."
"Kde? Tak už se vyjádři!"
"Poslal jsem je ke Klingonům, pane. Těsně předtím, než přešli na nadsvětelnou. Celou tu hromadu jsem přenesl do jejich strojovny. A myslím pane, že se jim tam pěkně rozmnoží!"