Při posledním útoku Borgů byl můj Monitor středně poškozen. Jelikož sektor, který jsme měli hlídat byl teď centrem zájmu Flotily, mohli jsme se vydat na opravu do systému Bethen. Systém Bethen je nedaleko Bajoranského prostoru. Vyznačuje se známými loděnicemi na orbitě Bethen II. Ovšem mě zajímá Bethen IV, což je planeta třídy N. Asi před třemi roky jsem využil výhodné nabídky a koupil jeden malý otrůvek s domkem. Jelikož miluji vodu, je to pro mě přímo výborné místo k rekreaci. Bethen IV je planeta s nulovou kriminalitou a kromě centrálního ostrova, který zaujímá asi 67% suchého povrchu planety a asi 1,5% celkového povrchu planety, je planeta pokryta buď oceánem nebo malými ostrůvky, jako je ten můj. Když jsem se dozvěděl, že Monitor bude měsíc trávit ve systému Bethen rozdal jsem úkoli, tak abych se mohl nerušeně vyvalovat na svém ostrově. Díky tomu, že se loď měla opravovat nemuselo na palubě zůstávat více než 30 lidí. Normálě bych na lodi zůstal, ale když mám dole domek...
|
Dal jsem si nohy na stůl, popíjel romulanské pivo a sledoval západ slunce na oceánu. Tal se zrovna vedle v koupelně sprchovala. Trávil jsem už na ostrově druhý týden a podle posledních prognóz měla oprava Monitoru trvat ještě tři týdny. Komandér Selan se ke mě připojila před týdnem. Byla navštívit příbuzné na Bajoru a když se vrátila, nabídl jsem ji, ať se ke mě připojí, znal jsem ji už od prvního roku na akademii a vím, jak miluje vodu. Stejnak neměla co dělat. Vstal jsem a došel k reprikátoru. Rozhodl jsem se že ,uvařím´ večeři. Uslyšel jsem pípavý zvuk z mé pracovny. Ignoroval jsem ho. Tal vyšla z koupelny v mém županu se znakem akademie, měl jsem ho přes deset let.
"Zdálo se mi to, nebo tě někdo volá?"
"Nevím, snažím se to ignorovat a nechci si nechat zkazit večer."
"Obávám se, že ti nic jiného nezbyde," nahlédla do mé pracovny, "to je kanál priority Alfa."
Praštil jsem pěstí do replikátoru. Došel jsem do své pracovny, posadil se do své židle a otevřel kanál. Objevila se tvář mého čtvrtého důstojníka poručík Jacksona.
"Kapitáne, máme pro vás zprávu od velení flotily, admirál Bertroy."
"Dejte mi to sem."
Na obrazovce se objevil dvouhvězdičkový admirál, můj přímí nadřízený.
"Víťo, snad nevolám nevhod."
"Ne admirále, vy nikdy."
Jakmile jsem to dořekl mihla se za mnou Tal a zrovna si zapínala košili uniformy. Musel ji vidět i admirál, protože hned řekl:
"Omlovám se jestli ruším, kapitáne, i vás komandére," dodal váhvě.
Tal si přisunula židli vedle mě, posadila se a opravdu ujistila admirála, že neruší. Kupodivu ji věřil více než-li mě.
"Nechám vás osamotě," řekla nakonec a zvedla se.
"Ne, komandére, vás se to vlastně týká taky."
Tal na mě udiveně pohlédla a sedla si.
"Ať už tam děláte cokoli, tak se zbalte, oba jste převeleni na novou loď Federace, USS Hornet." |
Poté co jsme se s Tal vrátili na Monitor museli jsme ihned vyklidit své kajuty. Velení lodi dočasně převzal nyní už komandér T´chat. Ještě jsem se rychle rozloučil a pak nás převzala na palubu USS Norway, která nás měla dopravit do systému Alga, ve kterém se nacházeli nové loděnice. Při válce s Dominionem se Federace, Romulané a Klingoni natolik zpřátelili, že to umožnilo stavbu společných loděnic v systému Alga, do kterých jsme právě směřovali. Jelikož se útoky Borgů zostřovaly rozhodli se tyto národy spojit v obraně Alfa kvadrantu. Doprava do loděnice trvala dva dny. Jelikož se jedná o diplomatické plavidlo dostali jsme velmi pěkné kajuty. USS Norway přistála na východní straně doků. Přestoupili jsme na raketoplán, který nás měl dopravit na druhou stranu loděnice. Za několik minut jsme uviděli obrovskou siluetu, skoro dva kilometry na délku. To co jsem uviděl mě zarazilo do křesla. Admirál K´wer velící loděnicím Hornet pozoroval s právoplatnou pýchou.
"To je ale loď!" prolomila mlčení Tal.
"Skoro dva kilomery délky," řekl K´wer
Já nebyl schopen slova.
Raketoplán dorazil k hangárům. Vlétl dovnitř,kde mě nemohly nezaujmout dvě řady pečlivě seřazených raketoplánů. Náš člun zastavil zhruba uprostřed. Venku už na nás čekala skupinka důstojníků. Všiml jsem si, že jsou různých ras a že je mezi nimi i hlavní konstruktér Federace komodor Harrison.
Raketoplán zastavil a já mohl poprvé vstoupit na palubu Hornetu.
Komodor ke mě ihned přistoupil.
"Dobrý den kapitáne Bochu, komandére Selan, jsem rád, že vás mohu přivítat na USS Hornetu, první lodě stejnojmenné třídy."
Stoupl jsem do pozoru o kývnul komodorovi na pozdrav.
"Tak takovou loď jsem ještě neviděl a té mám fakt velet?" ptal jsem se dosti hloupě a všiml jsem si, že Tal se směje. Vždycky se mi líbilo, když se smála, jako většina Bajoranek se uměla moc krásně smát, ale teď mě to skoro urazilo a krom toho jsem si všiml, že se smějou teď i osatní, kromě vulkánce s hodností nadporučíka a žluté uniformy, ten jen tupě zíral.
"Ano kapitáne, proto jste tady," řekl už dost vysmátý komodor.
Dodal, "Nechcete si tu loď, které budete velet, prohlédnout?" to ,které budete velet´ zdůraznil.
"Jistě," zamumlal jsem.
Odešli jsme z hangáru a přešli do dlouhé chodby. Tal se ke mě naklonila a zašeptala: "Dobrá práce, kapitáne." Majíc na mysli můj výkon s komodorem.
Ostře jsem se na ni podíval a chystal se něco říct, když se komodor otočil a řekl mužům co s ním přišli: "Já jsem vás nepředstavil, že ne? Kapitána Bocha a komandéra Selan už znáte, že pánové?"
"Ano," odpověděli sborově.
Až teď jsem se o ně začal zajímat.
"A teď, když dovolíte, představím vám vaše důstojníky, kapitáne."
Vděčně jsem přikývl hlavou.
"Toto je nadporučík Sarat," ukázal na Vulkánce, "váš druhý důstojník a váš vědecký důstojník," pokračoval Cardasianem, který byl můj šéfingenír. Při představování Garatha, jak se jmenoval jsem viděl opovrhlivý výraz v obličeji Tal, nenáviděla totiž Cardasiany, ale i on vypadal naštvaný, že mu má velet Bajoranka. Komodor však pokračoval, u dalšího důstujníka, poručíka Donara jsem si všimnul něčeho divného, původně jsem si myslel, že je to další Vulkánec, ale až když vyzdvihoval jeho umění řídit loď, tak jsem si uvědomil, že není Vulkánec, ale Romulan a to mě zarazilo. Měl i uniformu Flotily. Pak jsem si uvědomil, že admirál Bertroy mluvil o tom, že se na lodi podíleli všechny národy Alfa kvadrantu a tak budou mít zastoupení v posádce, jen mě překvapilo, že v těch nejvyšších místech. Šéf ostrahy byl nadporučík Korak, Klingon a nosil u sebe velmi zajímavou dýku. Jak komodor mluvil, přišli jsme do turbovýtahu a vyjeli na můstek. Pohled na velící centrum mě vzal dech. I na Tal jsem viděl menší zaraženost, nicméně vypadala klidněji a vyrovnaněji než já. Můstek mi byl zcela cizí. Byla zde dvě křesla uprostřed, ale jinak bylo rozmístění konzolí následovné: Na stupínku za křesly byla jako u třídy Galaxy taktická stanice. Za ní byly na stěně obrazovky s Master situation a stanice s ovládáním prostředí, rozvodu energie, knihovnou a další. Vepředu byly jako u Galaxy též dvě stanice a to vědecká nalevo a kormidelní napravo.
"Skuste si ho," pobídl mě komodor vidíc jak zírám na křeslo. Vyzívat podruhé nemusel. Bylo neuvěřitelně pohodlné. Všiml jsem si, že i Tal sedí. Přiklonila se ke mě: "Co myslíš umí hrát pocker?" majíc ma mysli mé důstojníky.
"To brzo zjistíme. Nevadí ti ten Cardasian?"
"Lhala bych, kdybych řekla, že ne, ale snad si odpustí nějaké poznámky o Bajoranech, jinak za sebe neručím."
"Slibuji ti, jestli něco řekne, dám mu skafander a vyhodím ho!."
Oba jsme se rozesmáli. Pozoroval jsem Garatha. Viděl jsem ho jak zírá na Tal a vypadal dost naštvaně. Budu si s ním muset velmi brzy promluvit.
Komodor se zvedl od konzole na které něco naťukával.
"Kapitáne, mohl byste se mnou do vaší pracovny?"
"Ovšem." Zvedl jsem se a vydal se za komodorem do pracovny, ikdyž jsem jen nerad opouštěl můstek.
"V počítači máte všechny specifikace lodi, duporučuji vám si je přečíst. Loď už je plně připravena, vyplujete na první cvičnou misi. Instrukce jsou v počítači. Kdybyste měl nějaké dotazy, vaši důstojníci jsou plně obeznámeni."
Pak zmáčkl svůj odznak, "Jeden do paprsku!"
Vrátil jsem se na můstek.
"Pane Donare připravte vyplutí. Uzavřít všechny uzávěry, zažádejte OPS o povolení ke startu."
"OPS povoluje start."
"Všichni na svá místa. Uvolněte všechny kotvy."
"Kotvy volné."
Posadil jsem se do křesla, "START!"
USS Hornet se pohodlně a elegantně vytáhla z doku a vyplula do volného vesmíru. |
Seděl jsem ve své pracovně a studoval schémata lodi. Byla to vážně neuvěřitelná loď. A ta palebná kapacita. Uslyšel jsem ženský hlas. "Neruším?"
Byla to Tal. Byl jsem tak zažraný do své lodi, že jsem si nevšiml, že přišla.
"Vůbec ne, právě jsem studoval Hornet, je to fakt drobeček."
"Jo to je, chtěla jsem ozkoušet simulátor, přidáš se?"
"Promiň, ale musím studovat."
"Tak tohle jsem od tebe už víc jak deset let neslyšela."
"Opravdu, musím projít nákresy...."
"Rozumím, ale někdy si na mě čas uděláš, že?"
"Jistě!"
Usmála se na mě a odešla.
Já jsem pokračoval ve studování lodi. Třeba celá třetí paluba byla vyhrazena ubytování nejvyšších důstojníků. Byla tam třeba důstojnická jídelna, holupaluba, transportní místnost. Napadlo mě,že si data přetáhnu di PADDu a dojdu si do jídelny dát čaj.
V jídelně jsem si zabral místo úplně v rohu, byla to místnost asi se 45 místy. Byly tu jak replikátory, tak kuchyně. Earl Gray, jediný čaj co piji v kuchyni nebyl, tak jsem si ho musel zreplikovat. Seděl jsem v rohu a popíl čaj studujíc Hornet. Bylo to neuvěřitelné. Hlavně zbraně dvě torpédové věže, každá s dvěmi torpédomety pro transfázová torpéda, dvěmi pro kvantová, 4 pro fotonová typu 2 pod talířovou částí trupu, další za můstkem a poslední nad zadním hangárem.24 phaserových baterií a 12 rychlopalných phaserových kanonů třídy III v otočných věžích po dvou v každé. Čtyři věže byly pod talířovým trupem a dvě na spodní dvojci gondol dolní sekce. Celkem měl Hornet 6 warpových gondol, čtyři vzadu, přičemž horní pár byl umístěn jako u Galaxy a dolní pár jako u Nebul. Poslední dvě byly připevněny zespoda na talířové sekci a standartně se nepoužívaly, byly zde jen proto, že talíř se dal uvolnit a znovu připojit, jako u Galaxy. Rozhlídl jsem se po místnosti. Korak popíjel víno v druhém rohu a Garath stál u kuchyňského pultu a něco popíjel. Všiml jsem si, že do místnosti vstoupila Tal. Mířila k replikátorům. K Garathovi přistoupil další Cardasian. Viděl jsem, jak si něco šeptali a dívali se na Tal. Cítil jsem napětí a čekal problémy. A ty měli nastat. Když šla Tal kolem nich, tak do ni Garath vrazil, že málem upadla. Zdvila se a začala se s Garathem hádat. Jejich hádka byla slyšet po celé místnosti. Zvedl jsem se abych je odtrh dřív než se do sebe pustějí. Ale byl jsem moc pomalý. Zaslech jsem, jak Garath říká: "...můj děda byl lovec Bajoranů, takovej hlav jako máš ty měl plnej pokoj." Vzpomněl jsem si, jak Tal říkala, že její prarodiče byli zabiti Cardasianem lovícím Bajorany a že je nalezli bez hlav. Tal se na něj hned vrhla. Viděl jsem, jak Garath vytahuje nůž. Byl jsem už přímo u nich a na nic jsem nečekal a jednu mu vrazil. Ta rána pěstí byla dost silná, protože sebou vrazil o pult a rozbil si hlavu. Druhý Cardasian se na mě vrhnul, ale Korak ho razil k zemi. Až teď dorazil do místnosti bezpečnostní tým.
Sehnul jsem se k Tal. Klečela na zemi.
"Jsi v pořádku?"
"Ano," zašeptala tiše, nebyla zraněna, alespoň ne fyzicky.
Garath na tom nebyl vůbec dobře, nicméně to mi bylo úplně jedno a kdyby zemřel, byl bych i rád. Druhý Cardasian krvácel z nosu.
"Koraku, vemte je na ošetřovnu, tenhle tam bude asi muset zůstat, ale až toho druhého pustí vemte ho do vězení. K Garathovi postavte stráž. Další tým dejte do strojovny, a na každou palubu alespoň jednoho člena, aby se předešlo dalším střetům mezi Bajorany a Cardasiany. A Koraku, děkuji."
Pomohl jsem Tal ze země. Byla celá otřesená. "Doprovodím tě do kajuty."
Nebyla schopna slova. Znal jsem ji víc jak deset let, ale tohle jsem ještě nezažil. Vždycky byla vyrovnaná a veselá, ale to co ji řekl Garath by otřáslo i s nejsilnějším. Pomalu jsem ji dovedl na její kajuty a posadil na postel.
"Chceš něco, mám ti něco zreplikovat?" |
"Ne," zamumlala tiše.
"Nechal bys mě prosím o samotě?"
"Jistě," vzal jsem si za ruku, "kdybys cokoli potřebovala, tak mě zavolej a teď si odpočiň, až do odvolání tě dávám mimo službu."
Když jsem odcházel, tak se ozval alarm a začali blikat žlutá světla, došlo mi, že jde o žlutý poplach. Zmáčkl jsem svůj odznak.
"Můstek, hlášení!"
Vyšel jsem z kajuty Tal a vydal se turbovýtahem na můstek.
Z můstku se ozval Sarat, "Objevili jsme plavidlo Bajoranů, je opuštěno, byli napadeni, podle zbraní Cardasiany." Turbovýtah zastavil na můstku. Sarat stál u vědecké stanice. Zřejmě tušil co se chystám udělat, protože se zeptal: "Mám hledat warpovou stopu?"
"Samozřejmě, jsou přeživší?"
"Nikdo na palubě."
"Pane, mám stopu."
"Donare, sledujte stopu, maximální warp a zamaskujte nás."
"Ano pane."
Hornet se zvolna otočil a 4 warp gondole se rozzářili a vymrštili Hornet na warp 9,999. |
Seděl jsem ve své pracovně a popíjel Earl Gray. Ozval se můj komunikátor.
"Komandér kapitánovi."
"Slyším."
"Co se děje."
"Co myslíš."
"Ten žlutý poplach."
"Aha ten, objevili jsme opuštěnou loď, byli napadeni, sledujeme stopu útočníků."
"Chceš, abych se vrátila do služby?"
"Ne, jen v klidu odpočívej, my to zvládnem."
"A co to bylo za loď?"
Zaváhal jsem, "Bajoranská." a ihned jsem litoval, že jsem to řekl.
"Jsou přeživší?"
"O nikom nevíme, možná na útočící lodi, sledujeme tu warpovou stopu."
"Kdo je napadl?"
"To nevíme."
"Nelži mi! Byla jsem vědecký důstojník a vím, že máme technologii na rozpoznání lodí podle zbraní, takže mi řekni kdo to byl!" zněla dost naštvaně.
"Cardasiané, nebo alespoň jejich zbraně."
"Jdu na můstek!"
"Ne, Tal to nedělej, my to zvládnem, nejsi ve stavu, kdy bych se na tebe mohl bezmezně spolehnout a takovou tě nepotřebuju."
Už neodpovídla. Pravděpodobně už směřovala na můstek. A na mě čekalo nevídané dilema, buď ji tu nechám a budu riskovat, že něco skazí, nebo ji podle nařízení odvolám a budu riskovat naše přátelství. Ikdyž by se to nemělo, budu se snažit ji neranit a nechám ji na můstku, uvidíme jak se to vyvine.
Vrátil jsem se na můstek. Tal zrovna přišla. Odvedl jsem si do mé pracovny.
"Tal, mám tě moc rád, ale mé rozkazy pro tebe platí stejně jako pro jiné členy posádky a když ti řeknu, abys zůstala ve své kajutě, tak tu myslím zcela vážně."
"Promiň, ale nemohla jse nečině přihlížet."
"Já tě chápu a vím co pro tebe násilí Cardasianů na Bajoranech znamená a vím co udělali tvé rodině, ale seš si jistá, že to zvládneš bez emocí?"
Zasmála se a objala mě, "To víš, že jo, dyť mě znáš už tolik let."
Pochopil jsem, že ji mohu věřit a divil jsem se, že jsem o ni pochyboval.
"Spolu všechno zvládnem."
Upravil jsem si uniformu, kterou mi pomačkala a vrátili jsme se na můstek.
Donar ukázal na loď před námi. "Cardasiská třída Hideki."
"Sarate, prozkoumejte ji. Chci vědět kolik je na lodi Cardasianů a Bajoranů."
"Bajoranů je na palubě 18 celá posádka té zničené lodi a Cardasianů je na palubě 103. Bajorané jsou v jedné místnosti."
"Má ta loď registrační kód?"
"Ne pane, žádný."
"Můžeme zjistit, zda střílela na tu bajoranskou loď?"
"Podle našich scanů vypálila, ale zda na Bajorany, to nevíme."
"Na co čekáš?" ptala se Tal.
"No ono to zas tak lehké neni. Co když zahnali útočníky a Bajorany vezou někam, kde jim zajistí lékařskou péči."
"Nebo to jsou lovci Bajoranů, ta loď nemá registraci!"
"To neni důkaz o tom, že to jsou lovci."
"Tak co uděláš?"
"To kdybych věděl!" zamumlal jsem aby to slyšelo co nejméně lidí. Chvíli jsem přemýšlel a nakonec jsem řekl.
"Demaskovat a pozdravit je." |
Hornet se demaskoval a vyslal standartní pozdravy.
"Neodpovídají a zrychlili."
"Vystřelte s phaserů, ale snažte se je nepoškodit, jen jim poškrábejte štíty, jo a zvedněte naše štíty"
Hornet vypálil salvu z phaseru a Hideki se otočil a napadl nás. Nasě štíty držely.
"Koraku, zaměřte generátory štítů a vyřaďte je."
Z talířové sekce se vyletěl phaserový paprsek a jedním zásahem cardasiskou loď zbavil štítů.
"Zavolejte je."
"Neodpovídají."
Mírně jsem se kousal do spodního rtu. Tal mě se zaujetím pozorovala.
"Transportujte Bajorany na ošetřovnu."
"Mám je, pane."
"Korku obsaďte tu loď a nechci žádné ztráty."
"Ano pane."
"Bezpečnostní tými do transportních místností," řekl a vydal se do turbovýtahu, když Sarat řekl, ba vykřikl, což není u Vulkánců zvykem.
"Pane, ta loď spustila autodestrukční sekvenci."
"Transportujte posádku k nám."
Sarat něco naťukal, ale loď vyletěla do povětří. Napnutě jsem se na něj podíval.
"Přenesli jsme jich jen 22."
"Dejte je do vězení, později je vyslechnu a zrušte poplach."
Zvedl jsem se a zamířil k turbovýtahu. "Kdyby něco budu ve své kajutě." |
Výslechy Cardasianů prokázaly, že se jednalo opravdu o lovce. Všichni Bajorané byli v pořádku. Seděl jsem v jídelně a studoval Hornet. Opravdu mě posadil kvantový proudový pohon. Technologie, kterou přinesl USS Voyager. Pracovala na podobne bázi jako transwarp Borgů. Zapípal komunikátor, nechtělo se mi to brát, protože jsem právě skončil s osmihodinovou směnou. Na můstku byla Tal a Donar. Za týden, co jsme byli ve vesmíru, tak jsem si o něm udělal docela slušný obrázek. Byl to spolehlivý a celkem i vtipný důstojník a v pockeru mě obral o polovinu mého replikátorového přídělu. Byl skoro jak Vulkánec, nebylo na něm nic vidět. Neměl jsem na výběr.
"Kapitán, slyším."
"Mohl byste prosím přijít na můstek."
"Jistě."
Zbalil jsem si PADDy a vstal jsem, večer je v háji. Kdyby to nebylo důležité, tak by mě Tal nevolala.
Vešel jsem n můstek. Donar a Tal stáli u vědecké stanice. Přišel jsem k ní.
"Doufám, že je to důležité."
"To je, podívej, co jsme zaznamenali."
Na monitoru se objevila tvář nějakého Cardasiana. Byla za ním slyšet střelba.
".....jsem Dukat II. Dnes se mé Síly osvobozenecké fronty Cardasie ujali vlády nad Cardasia Prime. Vyhlašujeme svatou válku a vyzíváme všechny Cardasiany, aby se k nám přidali. Po vzoru Gula Dukata jsem se rozhodl o spojenectví s Borgy. Všichni Cardasiané co zůstanou spolčeni se zločinou Federací nebo s Bajorany budou prohlášeni za zločince a odsouzeni. Gal bu te riche sitam!!"
"Co ta poslední slova znamenala?"
Tal pokrčila rameny.
"Jak se spojit s Borgy?" ptal se Donar.
"Tak to je správná otázka, asi bude chtít získat čas, aby si mohl obstarat zbraně pro boj s Borgy," zarazil jsem se. I Donarovi a Tal došlo na co myslím.
"Protiborgské zbraně!" zopakovala Tal.
Uvažoval jsem nahlas, "Jedinou zbraní na boj s Borgy v celém kvadrantu je jen tahle loď a jestli Dukat II. chce protiborgské zbraně, tak se ji bude...."
"Oni ji budou chtít obsadit!" vykřikla Tal
"Počítači, kolik je na lodi celkem Cardasianů?" vzal mi z úst Donar.
"306."
"Nadporučíku Koraku, hlaste se na můstku, ihned!"
"Uzavřete kajuty Cardasiiských členů posádky. Zostřete dohled nad vězni a zabezpečte všechna stanoviště."
Korak došel na můstek.
"Co se děje?"
"Máme důvodne podezření, že se Cardasiané chtějí zmocnit lodi."
"Mám vyhlásit vnitřní pohotovost?"
"Znáte postup. Komandére dejte mi do mé pracovny admirále Toveye z velení flotily."
Odešel jsem do své pracovny a vyčkal propojení.
Postarší dvouhvězdičkový admirál se za chvíly objevil na mém monitoru.
"Kapitáne, jak se vám líbí vaše nová loď?"
"Je skvělá, zachytili jste to volání z Cardasia Prime?"
"Zrovna o něm skončila porada."
"A závěry?" |
"Federace přijme každou Cardasiskou loď, která požádá o azyl, ale do revoluce zasahovat nebudem."
"Admirále, máme důvodné podezření, že Cardasiané chtějí ovládnout Hornet."
"Proč si to myslíte?"
Vysvětlil jsem admirálovi naše závěry. Dostal jsem rozkaz se okamžitě vydat k nejbližší stanici, DS2.vrátil jsem se na můstek, když mi Korak řekl:
"Pane, vězni uprchli. Boje probíhají na palubách 33-42.
"Co je na těch palubách?"
"Vězení, transportní místnost 5 a 6, dvě holopaluby, ubikace, nádrže s palivem, poddůstojnická jídelna a dolní pozorovatelna. Nicméně strojovna je o dvě paluby níže."
"Donare, zrychlete na maximum, směr DS2. Koraku, chci evakuovat paluby 31 a 32, všichni členové ostrahy se přesunou na tyto paluby a připraví se na steč. Zavolejte do strojovny, nesmí jim padnout do rukou. Kolik máme teď členů posádky z bezpečnosti k dispozici, myslím ty nad palubou 33?"
"341."
"Máme komunikaci se strojovnou?"
"Ano, ale zrovna na ni útočí."
"Kolik tam máme lidí?"
"Na palubách pod 42 je 104 členů posádky. Z toho 32 z bezpečnosti."
"Komandére, máte velení, Koraku pojďte se mnou."
Vstoupili jsme do turbovýtahu a já poručil: "Paluba 32."
Výtah ladně sjel o více než 30 podlaží níž. Tam na nás už čekal poručík Foster.
"Kapitáne, boje se dostali už i do strojovny!"
"Napaďněte je na horních palubách, musíme odvrátit jejich pozornost od strojovny."
"Foster útočným týmům, vpřed!"
Loď se zatřásla.
"Můstek, hlášení!"
"Kapitáne, přišli jsme o warp."
"To už mají strojovnu?"
"Vypadá to tak."
"Odřízněte je. Plný impuls směr základna. Boch konec."
"Fostere, chci strojovnu zpět do 15 minut!"
"Rozkaz, pane."
"Můstek kapitánovi."
"Mluvte."
"Pane,na levoboku se demaskuje klingonský Dravec, podle senzorů je plný Cardasianů."
"Červený poplach! Já a Korak se vracíme na můstek. Připravte zbraně a zvedněte štíty a pancíř."
"Koraku! Jdeme!"
Když jsme byli v turbovýtahu otřásl lodí první náraz. To už výtah dorazil na můstek. Tal se zvedla z mého křesla a hlásila.
"Otevřeli palbu. Pálí na štíty okolo torpédových věží. Štíty drží."
Jen co to dořekla zakřičel Donar: "Pane, naše štíty byly odpojeny. Z hlavní strojovny!"
"Pancíř drží na 93%, ale slábne," předběhl můj dotaz s odpovědí Korak. |
Všechny stanice na můstku zablikaly a Donar zahlásil: "Impulsní motory odstaveny, máme jen trysky."
Zmačkl jsem komunikátor: "Fostere, jak dlouho budu muset ještě čekat?"
"Nejméně pět minut, pane."
Loď se znovu otřásla.
"Koraku, zničte toho Dravce, všechny zbraně!"
Hornet pálil všemi zbraněmi do všech stran, ale Dravec skvěle manévroval a obratně torpédum i phaserům uhýbal. Trvalo několik minut, než jsme ho zasáhli, ale on to namířil kamikadze na nás. Bez impulsních motorů nebylo v našich silách se mu vyhnout. Když můstek zablikal a Donar vykřikl.
"Impuls naskočil!"
Vyskočil jsem z křesla: "Na plno vpřed!!"
Hornet se znovu rozhýbal a tesně se kamikadzi vyhnul. Když byl vedle nás, tak ho konečně dorazilo torpédo.
"Můstek strojovně, Fostere hlaste stav!"
"Pane strojovna je zabezbečena, ale máme 22 mrtvích a spoustu zraněných. Cardasiané jsou už ve vězení, ale přežilo jich je 7. Ostatní zemřeli v boji nebo spáchali sebevraždu."
"Máme už warp?"
"Ano, ale jen 3."
"Donare, dostaňte nás na základnu. Zrušte poplach. Budu ve své pracovně." |
|