"Q" je označení Federace pro drzou, vyšší a někdy zlomyslnou bytost pocházející z tajemného Q Kontinua. V roce 2364, se cizinec objevil v prostoru Federace aby škádlil, soužil a zkoušel důstojníky Hvězdné flotily - obzvláště kapitána Jean-Luc Picarda z U.S.S. Enterprise. Ze zpráv a očitých svědectví není jisté, zda ostatní z jeho druhu sdílí jeho názor. Vždy by měl být kladen důraz na to, že zdánlivě nedospělý humor bytosti Q, by neměl být nikdy podceňován, vzhledem k amorálním činům, kterých je schopen.

Jako nepřátelský sledovatel, Q dosáhl warpu 9,9 - ačkoliv tato síla byla použita pro škádlení lidí; ukázal schopnost pro okamžité cestování uvnitř této dimense a možná i jiných. Q prohlašuje, že má inteligenční kvocient 2000 a nestárne.

O bytosti Q, která na sebe obvykle bere podobu lidského muže, je známo, že se setkala s El-Auriankou Guinan okolo roku 2166, století před tím, než Borgové rozptýlili její lid, a přes 250 let poté, co se poprvé setkala s kapitánem Picardem a jeho posádkou, když cestovali zpět časem do starého San Francisca. Q a Guinan se vzájemně považují za nepřátele.

Q se Federaci poprvé objevil, při pokusu o omezení pokračujícího lidského postupu ve zkoumání galaxie. Lidstvo zažaloval jako "ubohou krutou rasu" a postavil Picardovu posádku před soud jako zástupce celého lidstva. Později v tomto roce, s Kontinuem, které bylo lidmi zaujato, se Q pokoušel obdařit Picardova prvního důstojníka Rikera Q silou, aby mělo Kontinuum člověka ke studování. Poté, co Q prohrál sázku s Picardem, že Riker nabídku přijme, slíbil, že nechá lidstvo napokoji.

Q byl kvůli tomuto incidentu povolán zpět do Kontinua, aby z něho byl vyhoštěn a putoval galaxií. Znuděný Q, se však v roce 2366 znovu vrátil na Enterprise a nabídl se Picardovi, jako "průvodce" neznámem. Picard ho, ale odmítl a to ho rozhněvalo natolik, že odmrštil Enterprise 7000 světelných let za prozkoumaný vesmír k první konfrontaci s Borgy, odkuk Enterprise unikla jen s jeho pomocí. Vzhledem k jeho pokračujícímu vměšování, byl Q Kontinuem zbaven veškerých svých schopností a objevil se přibližně ve Hvězdném čase 43539, když si vybral lidskou podobu v útěku na U.S.S. Enterprise, kde se chtěl schovat před všemi jeho nepřáteli. Ovšem poté, co na sebe nalákal Calamariány, aby zachránil vesmírnou loď, jeho síly byly Kontinuem obnoveny.

Kapitán Picard informoval, že se Q vrátil rok nato, s cílem odčinit své dřívější činy a odvděčit se za záchranu svého živata. Objevil se však neohlášeně, během soukromé záležitosti kapitána, týkající se vztahu s Vash. Zřejmě, aby se více naučil o této nové zranitelnosti Picarda, umístil pár a vyšší důstojníky do reality Sherwoodského lesa jako legendárního Robina Hooda, pannu Marianu a jeho družinu - sebe pak jako Šerifa z Nottinghamu. Po ukončení této "hry", archeoložka Vash, přijala nabídku Q doprovázet ho při jeho cestách vesmírem.

Bylo to toto setkání, které vybídlo Velení Hvězdné flotily zavést Hlavní rozsáhlý pracovní brífing o bytosti Q v roce 2367. Přes jeho odchod s Vash a roční nepřítomností, se Q znovu objevil v Picardově životě dvakrát během několika měsíců v roce 2369, když požadoval o vydání Q ženy, která vyrostla mezi lidmi a Picardovi dal možnost nahlédnout na jeho vlastní život. Ten samý rok se zaneprázdněný cizinec také objevil na stanici Hluboký vesmír 9, kde se posmíval komandérovi "Benjy" Siskovi a jeho posádce.

Rok nato poslal Picarda na cestu třemi klíčovímý časovými liniemi, aby mu pomohl rozluštit problém, který vytvořilo Kontinuu k objasnění lidské budoucnosti.

Q nazval Zemi 24. století jako "bezútěšné" a "neskutečně nudné", ve srovnání s křížovými výpravami, španělskou inkvizici tisíce let dříve a - zmenšené jeho vlastní mezerou čase na 400 let - Watergate. Nicméně, bylo to stejná nuda, která ho přiměla škodit.

Mělo by být uvedeno, že ve všech těch pozdějších setkáních Q přijal více zdomácnělý tón. V jeho prvotních návštěvách, se Q pokoušel zastašit posádky Hvězdné flotily, které potkal rychlými změnami kostýmů, většinou z historie Země: vypadal různě, jako námořní kapitán z éry královny Elizabeth, generál námořních sil Spojených států za Druhé světové války, jako voják a soudce z doby po nukleární válce v 21. století, Aldebaranský had, admirál Hvězdné flotily, francouzský maršál z dob Napoleona, velitel Hvězdné flotily, mnich, anděl a hluchý muž; nakonec začal dávat přednost současné, jednoduché kapitánské halence Hvězdné flotily.

Ačkoli doměle zbavený lidských nedostatků, takových jako jsou emoce, Q dával příležitostně najevo sklon k romantice - obzvláště s Vash, se kterou cestoval kolem Gamma kvadrantu v roce 2367, do okamžiku než se jí zprotivil a ona ho opustila, když znovu křížili cesty u Hlubokého vesmíru 9 o dva roky později.

Jeho emocionální výbuchy zahrnovaly žárlivost a mírně špatnou náladu, určitě menší v ohledu na donucené setkání s Borgy: zmrazil Tashu Yar a později ji izoloval na "trestné lavici", přeměnil rozhněvanou Dr. Crusherovou ve štěkajícího Irského settra, poslal potencionálního rivala Juliana Bashira do hlubokého spánku před jeho schůzkou s Vash a ve zlosti ji nechal zestárnout a zbavil jí vlasů prostřednictvím štípnutí mimozemského hmyzu.

Hvězdný čas 49301.2: Jako část našeho pokračujícího pokusu o aktualizaci existující databáze Hvězdné flotily a databáze Spojené federace planet, činím následující zápis, který považuje entitu popisovanou jako Q a doufám, že nás přežije

Cizinec popisovaný ve zprávách kapitána Picarda se objevil na naší lodi, aby protestoval proti našemu neúmyslnému osvobození člena Q Kontiua, navěky uvězněného po jeho vyjádření touhy spáchat sebevraždu. Jako kompromis mi bylo dovoleno rozhodnout o jeho osudu v procesu, který zahrnoval výpověď reprezentanta z Q Kontinua, Isaaca Newtona, člověka z 20. století působícího v populární hudbě Mauryho Ginsberga a komandéra Wila Rikera, donedávna člena Picardovy posádky - modlím se za to, aby se Riker mohl nějak vrítit domů se zprávou o naší posádce. Při procesu jsme zavítali i do domova bytostí Q a můj dojem je mnoho znuděných všemohoucích, což mě přivádí k údivu, proč více těchto bytostí není stejných, jako nám známý Q.

Během našeho jednání jsem shledala Q rozumným, i přes jeho chování, které bych nazvala koketní přitažlivostí k mé osobě, své slovo dodržel - dokonce, i když jsem rozhodovala proti němu. Událost na palubě Voyageru se zdála být podnětem pro změnu jeho zvýšeně usedlého chování, obvzláště, když jiný Q citoval jeho dřívější vzdorování Kontinuu jako svou inspiraci.

Picard se těší výbornému zdraví, především díky svým atletickým aktivitám. I v dnešní době si najde čas pro mnoho sportů - mezi nejoblíbenější patří šerm. Umělý srdeční implantát, který mu musel být voperován po potyčce, krátce po úspěšném zakončení studií na Hvězdné Akademii v roce 2328, fungoval bez sebemenších problémů celkem 37 let. V roce 2365 však musel být vyměněn. I přesto, že nejde o náročnou operaci, vyskytly se při výměně implantátu závažné komplikace. Nebýt Dr. Katherine Pulaské, která úspěšně dokončila zákrok na stanici Starbase 212, kapitán by nejspíš zemřel.
Když se kapitána Picarda zmocnili Borgové, byly Jean-Luckovy genetické informace pozměněny a tělesné orgány doplněny borgskými implantáty - vznikl tak jedinec jménem Locutus, který dočasně převzal kontrolu nad kap. Picardem. Naštěstí doba, kterou kapitán musel podstoupit v této podobě, nebyla tak dlouhá a změny byly pouze dočasné. Přesto v jeho podvědomí už napořád zůstaly pocity z doby, kdy stál na palubě krychle Borgů a bezmocně sledoval jak Borgové ničí jednu Federální loď za druhou.

Jak jsem se obávala, Q se znovu objevil se znepokojivými zprávami z mnoha front. Q se od našeho posledního setkání opravdu nechal inspirovat vzdorujícím členem Kontinua a začal prosazovat individualismus v Kontinuu, což mělo za následek vznik boje mezi dvěma frakcemi Kontinua, což se v naší dimenzi projevilo jako supernova, daleko nad statistickou normou. Nemám ponětí, zda se tento projev objevil šíři celé galaxie, nebo jen v oblasti Delta kvadrantu. Pro naše vnímání Q zobrazil události na vzoru americké občanské války na Zemi - kde si, dost zajímavě, zvolil stranu, odborových sil. Bylo to tak reálné, že důstojníci Voyageru v této situaci použili "ozbrojení" Kontinua k zastavení boje.

Byla jsem rovněž spravena o jeho zvrhlém okouzlení mou osobu: při této návštěvě na mě naléhal v touze po dítěti, které by do Kontinua přineslo "novou krev". Já sama jsem se v žádném nebezpečí necítila, i když jsem byla přesvědčována proti mé vůli - bez ohledu na fyziologii - nakonec vyšlo najevo, že to byl jeho plán k ukočnení již zmíněné "občanské války".

Pokud nás tyto záznamy přežijí, tato návštěva by měla být přidána k naší představě Kontinua, že se zde formuí svazky "muže" a "ženy" Q pro život. Družka Q, která díky jeho pozornosti ke mě projevila žárlivost, se popsala, jako pět miliard let stará a jejich vztah trvá o jednu miliardu méně.

Ještě více ohromující je skutečnost, že já jsem byla prvním svědkem "plození potomka" mezi dvěma Q - což se očím smrtelníka jevilo, jako pouhé vzájemné dotýkání se ukazováčky prstů, originální metoda, kterou tito dva na místě předvedli.

V každém případě jejich potomek zřejmě ukončil vnitřní spor, a já mám nyní tu čest být kmotrou možná prvního potomka Q za několik století.

Jan de Lancie, který představuje Q ve Star Treku: The Next Generation ho učinil mezinárodně (pokud ne meziplanetárně) slavným, i když ne vyždy byl všemocným z Q Kontinua. Ve skutečnosti pochází z Philadelphie. Narodil se v City of Brotherly Love Andree a Johnovi de Lancie. Když byl John malý, musel opakovat pátý stupeň školy. Na vině byly hodiny strávené "po škole", kterých měl nejvíce z dětí jeho věku. Nejdříve to vypadalo, že je jen "trochu pomalejší", ale později se zjistilo, že je jednoduše dyslektický. Ve čtrnácti, k úžasu všech ostatních (včetně sebe), de Lancie hrál postavu Henryho IV. ve školním představení, a byl dobrý.

Tato skutečnost dala podnět jeho otci (první hobojista v "the Philadelphia Orchestra" a ředitel "the Curtis Institute of Music"), aby syna přesvědčil ke studiu herctví - a kostky byly vrženy. John de Lancie odešel studovat drama na Kent State University. Poté přešel na Juilliard Drama School a poté se připojil k American Shakespeare Festival at Stratford. Zanedlouho mu byl nabídnut kontrakt s Universal Studios v Kalifornii. Pro dva roky pracoval pro Universal přibližně na 35 pořadech, včetně uznávaných minisériích "Black Beauty", "Little Women", "The Thornbirds" a "The Captains and Kings". V roce 1980 se John vrátil zpět k divadlu, jako člen Seattle Repertory Company. Rok nato se vrátil do Los Angeles a vytvořil velmi úspěšný charakter Eugena Bradforda pro denní seriál "Days of Our Lives". Co následovalo může být popsáno, jen jako tříroční "dovádění", které rozbilo rámec denní televize a de Lanciemu zaručilo dvě ceny People's Choice awards, stejně jako pověst tvořivého výstředního člověka.

Jedinečný výčet všech charakterů, kžeré John de Lancie ztvárnil, pokračovalo do jeho příští velké role coby všemocného "Q" ve Star Treku: The Next Generation. I když se objevil jen devětkrát za deset let, kult popularity tohoto charakteru je tak obrovský, že se podoba de Lancieho objevila na nesčíslném počtu obchodních a propagačních předmětech.

Byl předmětem stovek článků v novinách a časopisech, vyhrál, čas od času, populární hlasování o "nejlepšího darebáka", " nejlepší návraty" a "nejlepšího oblíbence" pro svůj charakter v tomto velmi populárním pořadu. Nezávislé televizní stanice v Severní Americe, Austrálii a Anglii uváděli "John de Lancie 'Q' Week", když celý týden vysílali všechny epizody s ním pohromadě.

John de Lancie si zahrál v celovečerních filmech "The Hand that Rocks the Cradle", "The Fisher King", "Bad Influence", "The Onion Field", "Taking Care of Business", "Arcade", "Deep Red", "Fearless", "Evolver" a "Multiplicity". Objevil se také přibližně ve stovce televizních pořadů, jednalo se především o Star Trek, Legend, LA Law, Picket Fences, Civil Wars, Thornebirds, The Practice a Touched by an Angel.

De Lanciovy nejpamátnější divadelní role jsou Jack Tanner v "Man and Superman" a Humphrey v "The Common Pursuit." Hrál společně s Kurtem Masurem a the New York Philharmonic; Esa Peka Salonen Orchestra a Montreal Symphony; Charlesem Dutoitem s the Philadelphia Orchestra a Montreal Symphony; Andreasem Delpsem a the Milwaukee Symphony; Davidem Zinmanem a Lawrencem Fosterem a the Aspen Music Festival Orchestra. Také hrál v Kennedy Center. Jeho repertoár zahrnuje "Peer Gynt", "King David", "The Bourgeois Gentleman", "The Lincoln Portrait", "St. Joan", "A Midsummer Night's Dream", "Young People's Guide to the Orchestra" a samozřejmě "Peter and the Wolf". De Lancie vystupoval na Hollywood Bowl a byl v letech 1998/99 vypravěčem pro L.A. Philharmonic Young Peoples Concerts. Je také členem Aspenského hudebního festivalu.

John de Lancie je mimořádným uměleckým ředitelem Divadelní práce v L.A. , produkující KCRW-FM a národní veřejné rádio, kde vznikají seriály "The Plays the Thing". Řídil takové hry, jako "Fallen Angel" s Annette Bening, Judith Ivey a Joe Mantegnaou; "The Waldorf Conference" s Edwardem Asnerem, Ronem Rifkinem, Shelley Berman a Johnem Randolphem; a celonárodní vysílání Halloween National Public Radio "Invasion from Mars" s Leonardem Nimoyem. De Lancie vystupoval v mnoha pořadech pro rádio, z nichž nejznámější je "Julius Caesar" pro BBC se spoluherci Stacy Keach a Richardem Dreyfussem.

De Lancie je společně s Leonardem Nimoyem spoluvlastníkem Alien Voices; výrobní společnosti oddané dramatizaci klasické vědecké fantasy. Alien Voices produkoval pro Simon a Schuster Audio dvě hodinové dramatizace "The Time Machine", "Journey to the Center of the Earth", "The Lost World", "The Invisible Man" a "First Men in the Moon". Alien Voices také produkoval pro Sci-Fi Channel tři hodinové "živé" speciály: "The First Men in the Moon", "The Lost World" a Halloween tribute to Poe, Wilde, a Kipling.

Joh de Lancie je ženatý s herečkou a zpěvačkou Marnie Mosiman a mají dva syny. Jeho oblíbená zábava je plavba a snění o vzdálených ostrovech.