Janewayová je velmi přísným kapitánem, který se nebojí chytit své šance. Její inteligence, přísnost, soběstačnost a diplomacie jí zajistily mezi ostatními důstojníky obrovský respekt, kterým se může chlubit jen malá hrstka vyvolených ve Hvězdné Flotile. Své hluboké zkušenosti technického a vědeckého zaměření velmi bravurně uplatňuje v každé expertíze. Svoje počínání zakládá na dodržování protokolu a pravidel Hvězdné Flotily a stejně tak dohlíží na dodržování těchto, občas nudných, zásad mezi posádkou. Dává přednost oslovení “kapitán” před zdvořilejším “madam”.
Při studiích na Hvězdné Akademii navštěvovala Kathryn kurzy chromo-lingvistiky (Americká posuňková řeč).
Za celý život si v sobě vypěstovala notnou dávku skepticismu, který velkou měrou ovlivňuje výsledný úsudek při řešení nových situací. Kapitánův zájem o studie pokročilých věd sahá až k jejímu dětství. Už jako malá dávala přednost řešení složitějších úloh, před celkovým vyžitím, které se předpokládalo od dítěte jejího věku. Tenkrát se také postupně začala objevovat apatie, kterou Kathryn pociťovala k takovým aktivitám jako: stanování, trampování nebo vaření.
Ve svém volném čase nachází Janewayová pocit uvolnění a odpočinku na holopalubě. Nejoblíbenějším programem byl gotický příběh, kde Kathryn stvárňila postavu vychovatelky dětí z urozené rodiny. Později program vyměnila za dílnu mistra DaVinciho, kterou také využívá jako dokonalou pracovnu. Nepohrdne však ani programem, který jí přemístí na nejkrásnější sjezdařské dráhy světa, nebo nádherné pláže jezer a moří. V mládí hrávala velmi často tenis. S touto “ušlechtilou hrou” však definitivně přestala v roce 2354 (kvůli celkové zaneprázdněnosti). Navštěvovala i kurzy baletu - v 6 letech vystoupila ve hře Dying Swan. Nutno podotknout, že většinu aktivit podstupovala na žádost svých rodičů. Zřejmě zde také hrála roli její sestra, která byla a je rozeným umělcem v rodině.
Jedna z nejhlubších ran, kterou ji uštědřil sám život, bylo úmrtí jejího otce. Nešťastně zahynul v polární bouři na Tau Ceti Prime v polovině roku 2350. Její největší oporou byla v době zármutku sestra.
V roce 2371 navštívila trestaneckou kolonii na Novém Zélandu, aby pomohla Tomu Parisovi. Díky přátelství s Admirálem Parisem, který byl kdysi její nadřízený, se rozhodla dát jeho synovi další šanci, jež spočívala v Tomově účasti na záchranné misi. U.S.S. Voyager - vesmírná loď, pověřena touto operací byla svěřena kap. Janewayové, která pro ni potřebovala vynikajícího pilota. Loď zmizela s celou posádkou Hvězdného Data 48307.5 v oblasti Badlandu.

Za celý svůj život jsem se nesetkal s kapitánem, který by se o svoji posádku staral tak, jako to dělá kap. Janewayová. Její pozice je o to těžší, že loď byla plazmatickou bouří přenesena do neznámé a neprozkoumané části vesmíru v Delta kvadrantu. Má zde na starosti členy posádky, kteří mají své rodiny 70 000 světelných let daleko – možná proto se o všechny stará jako o stádo oveček. S přáteli se mimo službu často schází na holopalubě, kde v prostředí malebného baru (tento úspěšný program má na svědomí poručík Paris), kde poznává svou posádku v trochu jiném světle, než jí to umožňuje můstek lodi.
Když bylo nutno přijmout na palubu Voyageru mou posádku, Kapitán Janewyová ani na chvíli nezaváhala. Tento krok zpočátku vyvolával jistá znepokojení, později však došlo k téměř dokonalému spojení obou posádek. Pod jejím velením dokážou všichni pracovat jako jednotný celek, schopný neuvěřitelného výkonu.
Přestože mezi kapitánem a mnou byli ze začátku jisté rozdíly v názorech, vždy jsme po nějaké době dospěli k jednotnému řešení. Především oceňuji kapitánův souhlas s pověřením B’Elanny Torresové šéfinženýrem. Jsme za jedno, když dojde na otázku života jiného jedince a nezáleží na tom, které je rasy. Kapitán vždy upřednostňuje právo na život a mrzí mě, že se Kathryn obviňuje ze smrti sebevražedného Q.
Na každém kroku se snaží povzbuzovat posádku a posilovat v ní víru v návrat domů. Tomuto cíli zasvětila celý svůj život od doby, kdy se Voyager octl v Delta kvadrantu. Občas se ale i jí zmocní stesk po domově - to se pak zavře ve své kajutě, kde tráví dlouhou dobu se svými vzpomínkami.
Při návštěvě planety, na které jsme objevili potomky lidí (sedmatřicátníky), které sem kdysi zavlekla vyspělá cizí civilizace, kapitána potěšilo, že se nikdo z posádky neodhodlal zůstat (podle mého názoru to byla velmi těžká volba, protože celá planeta připomínala dokonalý ráj).

Jako zdravotnický holoprogram rozumím lidským citům a cítění jen částečně. Přesto jsem rád, že mohu sloužit pod takovým kapitánem, který umožnil pouhé náhražce lékaře (hrozné, jak to o sobě mluvím), stát se plnohodnotným členem posádky s patřičnými právy a úctou. Díky ní se k mé maličkosti posádka chová jako k člověku a ne jako k holografické projekci. Bylo mi umožněno i rozšířit své vědomosti o poznatky, které zrovna nespadají do mého programu.

Kapitán Janewayová by to nikdy nepřipustila, ale pro přesnost musím uvést, že výměnou svého života na Voyageru za život na opuštěné planetě, zachránila celé posádce život před nákazou cizím virem. Po hmyzím kousnutí, na které zatím naše medicína neměla lék, jsme oba souhlasili s opuštěním lodi a k odchodu na planetu, kde se účinky viru z nějakého důvodu neprojevovaly. I přesto, že Kathryn výslovně zakázala posádce hledat lék, rozhodl se Tuvok (prozatímní velitel lodi), na žádost celé posádky, získat lék od Vidiánů. Díky pokročilé medicíně této rasy nám bylo umožněno vrátit se zpět na loď.

Od doby, kdy pan Roddenberry napsal první řádky o Star Treku uplynulo už 33* let. Nyní patří Star Trek: Voyager ke čtvrtému pokračování seriálu Star Trek. Je to však poprvé, kdy je hlavní postavou (kapitán) žena. Na dotaz, co soudí o postavě, kterou hraje, Kathryn odpověděla: “Kapitán Janewayová přísně dohlíží na svobodu a práva své posádky, což je nesmírně důležité. Je ale především vynikajícím typem ženy budoucnosti… Inteligentní, obětavá, pečlivá, prostě přímo stvořená pro velení lodi.”
Kate vyrostla v Dubuqueu, ve státě Iowa, jako nejstarší dívka v osmičlenné rodině. Z domova odešla v 17ti letech, za studiemi herectví do New Yorku. Po příchodu se dostala na University of New York a byla přijata na Konzervatoř Stella Adlera. Později z univerzity odešla, aby se mohla věnovat herectví.
Vystupovala v legendárním dramatu od společnosti ABC – Ryan’s Hope – kde ztvárnila roli Mary Ryanové. Seriál se natáčel po dobu dvou let. Ve věku 23 let byla Kate nabídnuta role od společnosti NBC. Tehdy ji Fred Silverman obsadil jako hlavní hvězdu v seriálu Columbo. Kate zde ztvárnila ženského detektiva - nadporučíka Columba. I přesto, že byl seriál ze strany kritiky velmi úspěšný, skončil po dvou natáčecích obdobích.
Mulgrewová se objevila v mnoha filmech jako: Love Spell: Isolt of Ireland, A Stranger is Watching, The Mansions of America – tento miniseriál se filmoval v Evropě a vystupovala zde po boku Pierce Brosnana. V Mexiku se točil film Romeo Williams: The Adventure Begins. Kate se také objevila ve filmu Throw Momma from the Train s Dennym DeVitem a Billym Crystalem.
Později se opět vrátila na televizní obrazovku v dramatu od společnosti ABC – Heartbeat, kde ztvárnila Doktorku Joanne Springsteinovou, primářku nemocnice. Za tento seriál, který trval dvě natáčecí období, obdržela cenu People’s Choice Award for Best Drama. Následovala vedlejší role v komediálním seriálu Man of the People, kde hrála po boku herce Jamese Garnera.
Kate je také velmi uznávaným divadelním hercem. Objevila se např. v divadelní hře Black Comedy od Petera Schaeffera, dále pak role v hrách: Titus Andronicus v Shakespearově Divadle v New Yorku, Central Park, Hedda Gabler a Measure for Measure v Los Angeles.
Za televizní postavu alkoholičky v epizodě seriálu Murphy Brown získala ocenění Tracey Humanitarian Award.
Žije společně s dvěma syny – Janem a Alexandrem v Los Angeles v Kalifornii.