Kapitán Kirk spolu s svou posádkou úspěšně splnil morální úkol. Nyní je však třeba se vrátit na Zem, kde na celou posádku čeká vojenský soud. Všichni souhlasí, že společně ponesou následky za neuposlechnutí rozkazu a jsou si samozřejmě vědomi, že rozsudek bude mít patřičný negativní vliv na jejich kariéru.
Pan Scott se pouští do oprav klingonského dravce, který utrpěl četná poškození při boji s Enterprise. (Pro ty, kteří neviděli předchozí díl, na nějž tento přímo navazuje, mohu říct následující: Enterprise byla zničena a posádka se na Vulkán, kde byl oživen pan Spock, musela dostat výše zmíněným klingnonským plavidlem.) Inspirován pozemskou historií, pokřtí pan Scott klingonskou loď jménem Bounty.
Po skončení oprav už nic nebrání cestě domů. K posádce se ještě přidává první důstojník Spock. Když Bounty dosáhne hranic Sektoru 001, její posádka zjistí, v jakém nebezpečí je domovská planeta Federace. Na oběžné dráze se nachází obrovské těleso tvaru válce. Po krátké analýze jsou jasné následky: planeta je téměř celá zužována prudkými dešti, tornády a jinými přírodními živly. Celá situace vypadá beznadějně. Pan Spock však má tušení ...
Po ověření domněnky se podělí se svými přáteli o nepopiratelná fakta. Ona sonda vysílá zvuky, které jsou identické se zvuky, které vydával dávno vyhynutý druh - kytovci. Odpověď však přijít nemůže...
Kirk se rozhodne o nemožné. Zdá se, že jedinou záchranou je cesta zpátky v čase - konkrétně do konce 20. století, kdy velryby ještě žily, a pokus o dopravu dvou jedinců do 23. století. Hlavní roli opět bude hrát čas...

Už výše nastíněná zápletka jasně ukazuje, že převážná část děje čtvrtého filmu Star Trek: The Voyage Home se bude odehrávat v naší současnosti (samozřejmě v době, kdy film vznikl). Tím je vlastně vyloučen jakýkoliv souboj s nepřátelskou rasou, což znamená žádné střílení z phaserů a podobně... Naštěstí tvůrci filmu tento "nedostatek" patřičně kompenzují humorem.
Film samotný neměl tentokrát posloužit jen jako zdroj odpočinku a zábavy, ale apeluje i na divákovo svědomí... Každý by se měl asi zamyslet, kolikrát už za svůj život přispěl k devastaci přírody...

Jelikož na televizním žánru SCI-FI obdivuji velice vysokou kvalitu vizuálních efektů, kterými bývají tyto filmy(tedy i Star Trek) většinou přímo přeplněny, trochu mě zklamalo, že tentokrát jich nebude takové množství. Ovšem i těch pár, které se ve filmu objeví stojí za to... Na druhou stranu mě ale také fascinuje, když se lidé z budoucnosti dostanou do své vlastní minulosti... Krásná je třeba scéna, ve které Kirk přesvědčuje Gillian (velká ochránkyně přírody, která pečuje o dvě velrybí mláďata), že přichází z budoucnosti, aby si s sebou odvezl dvě velryby.
Zaskočeni jsou ale především hlavní hrdinové, kteří dobu, ve které právě jsou, znají jen z přednášek historie a simulátorů. Mnozí z posádky jsou 20. stoletím tak zmatení, že svým běžným chováním nechtěně vyvolávají velice vtipné situace.

Hrají: Kirk - William Shatner, Spock - Leonard Nimoy, MUDr. McCoy - DeForest Kelley, Šéfinženýr Scott - James Doohan, Sulu - George Takei, Uhura - Nichelle Nichols, Čekov - Walter Koenig, Sarek - Mark Lenard, Saavik - Robin Curtis, Amanda - Jane Wyatt, Gillian Taylor - Catherine Hicks, Admirál Cartwright - Brock Peters, Klingonský ambasador - John Schuck, Dr. Nichols - Alex Henteloff, President Federace - Robert Ellenstein

Námět: Leonard Nimoy a Harve Bennett, Scénář: Steve Meerson, Peter Krikes, Harve Bennett, Nicholas Meyer, Režie: Leonard Nimoy, Produkce: Harvet Bennett, Hudba: Leonard Rosenman