Borgové se vrátili a Planetární federace je ohrožena. Posádka lodi Enterprise nejenže musí znovu do akce, ale dokonce se vydává napříč časem, aby vrátila změněné dějiny do původního stavu.

Kapitána Picarda pronásleduje noční můra. Je to už šest let, co do prostoru Federace pronikli Borgové(1). Tehdy Picarda dočasně asimilovali(2) a kapitánovi dodnes zůstalo částečné telepatické spojení s jejich komunitou. A právě dnes se kapitán Picard probudil s obzvlášť živým snem, který věštil cosi strašného. Proto ho ani nepřekvapila zpráva od Federace: Loď Borgů se blíží k Zemi! Picard i celá posádka lodi Enterprise by se rádi zúčastnili chystané bitvy, ale velení flotily nevěří kapitánovi, který byl sám kdysi Borgem. Přesto Picard neuposlechne rozkazy, vydá se k Zemi a významně přispěje k vítězství nad Borgy. Vítězství má ale krátké trvání. Z lodě Borgů vylétá modul směrem k Zemi, kapitán Picard ho pronásleduje a ke svému překvapení zjišťuje, že na Zemi žije devět miliard Borgů a žádní lidé. Jak to? Modul Borgů se vrátil časem do poloviny 21. století a zabránil vynálezu nadsvětelných motorů(3). Následkem toho nedošlo k Prvnímu kontaktu(4), Země se nestala členem Planetární federace a Borgové ji bez problémů dobyli. Jak to, že Enterprise existuje i v této nové realitě? Naštěstí zůstala v časové brázdě(5) Borgů. Zůstává jediná šance. Enterprise cestuje za Borgy do 21. století a zatímco se část posádky snaží na Zemi pomoci Zeframu Cochranovi s jeho prvním nadsvětelným letem a napravit historii, ostatní musejí na palubě Enterprise čelit Borgům, kteří postupně ovládají další a další paluby a asimilují členy posádky.

Osmý Star Trek je celovečerním debutem Jonathana Frakese, který je divákům znám jako představitel komandéra (dříve nadporučíka) Rikera a režíroval několik dílů stejnojmenného televizního seriálu. Zmocnil se své práce až překvapivě dobře a především jeho zásluhou legenda Star Treku nejenže nezmizela v černé díře, ale nabrala pořádnou dávku čerstvého větru do plachet. A není to zdaleka jen tím, že posádka byla omlazena a původní tým kapitána Kirka definitivně zmizel ze scény. Už od prvních záběrů filmu je jasné, že tvůrci výrazně “přitvrdili”. Star Trek (jak seriál, tak filmy) byl doposud proslulý svou naprostou nezávadností, politickou korektností a univerzální přístupností. Nebylo myslitelné, že by se snad někdo z posádky Enterprise přestal na chvíli ovládat, nebo nedejbože dokonce začal křičet. Nepřipadalo v úvahu, že by se místo poněkud kuriózních mimozemšťanů na plátně objevilo něco opravdu strašidelného. A také nebylo zvykem, že byste ve Star Treku viděli opravdové akční napětí nebo dokonce erotiku. Ve filmu Star Trek: První kontakt je všechno jinak. Borgové vypadají proti své televizní podobě značně odpudivěji – jako kříženci Cenobitů z Hellraisera a klasických zombies. Scény, kdy v temných chodbách Enterprise blikají jejich senzory a desítky bezmocných infikovaných astronautů se nedobrovolně mění ve slizké Borgy, se svou atmosférou podobají Vetřelcům nebo Věci a američtí cenzoři jistě museli přivřít obě oči, aby film mohli označit za přístupný a pouze nevhodný pro mládež do 13 let. Dočkáte se také velmi kuriózní erotické scény, ve které odporně krásná (nebo krásně odporná) královna Borgů (Alice Krigeová, matka ze Sleepwalkers) svádí spoutaného Data (sice s aktivovaným emočním čipem, ale pořád robota) a scéna končí střihem přesně v okamžiku, kdy by přestala být mládeži přístupná. Doposud se fanouškové sci-fi museli při sledování Star Treku “naladit” na nostalgickou vlnu a brát každý nový díl jako pouhé (byť dobré) pokračování něčeho, co vzniklo před desítkami let. Ale Star Trek: První Kontakt beze zbytku uspokojí jakéhokoliv fanouška “hard-core” sci-fi, byť by mu Star Treky dosud byly proti srsti.

Na rozdíl od předchozích dílů, které byly více či méně pouze drahými televizními epizodami, je Star Trek: První Kontakt skutečným velkofilmem. Už od prvních sekund je jasné, že doba usedlého kapitána Kirka je pryč a otěže přejala dravá nová generace. Kamera Matthewa F. Leonettiho (Rudé horko, Zvláštní dny) se odvážně vydává tam, kam kamera ve Star Treku dosud nevkročila, stejně jako střih Johna W. Wheelera a hudba Jerryho Goldsmithe, který je sice neodmyslitelně spojen se Star Trekem od jeho počátků, ale pro První Kontakt sympaticky změnil hudební styl (i ústřední motiv!). Také triky od Industrial Light & Magic jsou zdaleka nejlepší, jaké jste kdy mohli ve Star Treku vidět. Pouze scéna souboje v beztížném stavu poněkud zavání televizním studiem.

Herecké výkony nejsou nijak revoluční, ale je nepopiratelným faktem, že Patrick Stewart (kapitán Picard) je na rozdíl od Williama Shatnera (kapitán Kirk) opravdový herec. Kromě členů posádky stojí za pozornost také James Cromwell (farmář z Babea) v roli “hrdiny proti své vůli” Zeframa Cochrena, který spolu s Datem (Brent Spiner) zajišťuje potřebnou dávku humoru a ironie.
Jedním z velkých plusů posledního Star Treku je také jeho snadná pochopitelnost. Události a fakta, ze kterých příběh filmu vychází, a která do sebe fanoušci fenoménu Star Trek nasávali několik desetiletí (a která jsou v kostce shrnuta za touto recenzí), se tvůrcům filmu podařilo úspěšně shrnout do úvodních minut filmu. Podobně jako ve Hvězdných válkách proběhne expozice během několika okamžiků a pak už se skalní i noví fanoušci mohou narušeně kochat dějem.

Star Trek: První Kontakt je jednak důstojnou reinkarnací staré legendy, jednak výbornou akční sci-fi pro jakéhokoliv současného diváka, který proti tomuto žánru nic nemá a nebojí se poprvé vstoupit do světa Star Treku. Takže na shledanou v kině a těšme se na deváté pokračování, které na sebe po fenomenálním úspěchu Prvního kontaktu jistě nedá dlouho čekat. Do té doby “žijte dlouho a štastně”!

František Fuka

Vysvětlivky:

1. Borgové: Rasa humanoidů s kybernetickými implantáty, disponují kolektivním vědomím (cokoliv se dozví jeden Borg, vědí okamžitě všichni ostatní). Poprvé se s Federací utkali v roce 2365 poblíž systému J-25.
   
2. Asimilace: Borgové se nerozmnožují, nýbrž cestují vesmírem v obrovských krychlovitých lodích, “asimilují” jiné bytosti a mění je na nové Borgy
   
3. Nadsvětelné motory: V polovině 21. století (krátce po 3. světové válce) Zefram Cochrane vynalezl a úspěšně vyzkoušel pohon, umožňující kosmické lodi dosáhnout rychlosti vyšší, než rychlost světla.
   
4. První kontakt: Při prvním letu s nadsvětelným motorem si Cochranovy lodi povšimli Vulkánci, prolétávající právě sluneční soustavou. Došli k názoru, že pozemšťané už jsou dostatečně pokročilí, přisáli na Zemi a tak došlo k prvnímu kontaktu pozemšťanů s mimozemšťany a následně k ukončení roztržek, vyřešení pozemských problémů a založení Planetární federace.
   
5. Časová brázda: Pokud vesmírná loď provádí skok časem, zanechává za sebou po jistou dobu “časovou brázdu” (podobně jako loď, plující po moři). Pokud se druhé lodi podaří udržet se v brázdě, je imunní vůči změnám historie, které zapříčiní původní loď.